Evropská unie se dlouhodobě snaží získat ekonomickou nezávislost v rámci produktů z Ruska a Číny. Z pohledu energetiky se jí to zatím příliš nedaří, prognózy navíc hovoří o tom, že stejný problém budou brzy mít dodávky lithiových baterií či elektromobilů z největší země světa.
Na problematiku dovozu lithiových baterií z Číny do EU se v pondělním exkluzivním článku zaměřila zpravodajská agentura Reuters. Podle deníku je situace eskalací celé řady událostí, které v poslední době ovlivnily politické vztahy mezi EU a Čínou. Co se přesně stalo a jaké dopady může celá situace mít?
EU zahájila protisubvenční šetření, které potrvá měsíce
Významný milník v čínsko-evropské politice představuje nedávno oznámené protisubvenční šetření EU, které má za cíl ochránit evropské výrobce elektromobilů před vytlačením z trhu čínskou konkurencí. Ačkoliv přitom Čína zaujímá na trhu zatím spíše minoritní podíl, podle odhadů by se toto číslo mohlo zvýšit. Unijní nařízení navíc od roku 2035 zakáží prodej nových automobilů se spalovacími motory, aby snížila emise uhlíku, a existují tak oprávněné obavy, že se čínská produkce pokusí se na zdejším trhu více prosadit. Nedávno ohlášené šetření by mělo trvat devět měsíců, jeho výsledky se tak nejspíš dozvíme v polovině příštího roku.
V případě, že se ukáže, že evropským výrobcům skutečně hrozí poškození ze strany asijské velmoci, je ve hře uvalení vyšších cel na dovoz elektromobilů z Číny, které by poměr vyvážily. Problém ovšem je, že tato cla nesmí být diskriminující vůči jiným zahraničním výrobcům, mezi něž se řadí například americká Tesla. Tím by se mohla celá situace dále zkomplikovat.
Regulace nejspíš postihnou i lithiové baterie
Regulace však zatím nepočítá s omezením pro dovážené baterie. I v této oblasti však Evropská unie nezahálí, a ještě letos v říjnu se ve španělské Grenadě sejdou špičky představitelů EU, aby tuto situaci pečlivě probraly. Aktuální odhady totiž hovoří o tom, že by se unijní trh mohl ještě do roku 2030 stát plně závislým na dodávkách lithium-iontových baterií z Číny, obdobně jako tomu bylo v případě například ruského plynu či předtím s čínskými solárními panely. Řešením by pak mohla být například diverzifikace dodavatelů směrem k Africe či jižní Americe.
Evropská unie aktuálně bilancuje na hraně udržitelnosti vlastních plánů, jelikož se mimo jiné zavázala stát se do roku 2050 plně uhlíkově neutrální. S těmito snahami však přímo souvisí plánovaná poptávka po akumulátorech, které budou schopny energii z obnovitelných zdrojů skladovat. Ta by se mohla dle odhadů oproti současnému odběru až zdesetinásobit.
Přechod k elektromobilům a obnovitelným zdrojům energie je tak stále během na dlouhou trať, na jehož trase leží celá řada nástrah, se kterými se orgány EU budou muset dříve či později vypořádat. Závislost na dovozu z Číny je přitom jen jednou z nich, jde však o vážnou překážku v růstu produktivity, který evropský průmysl a odvětví služeb naléhavě potřebují.