Vesmír pro člověka zůstává velkým tajemstvím, a i proto nepřestává fascinovat dlouhé generace lidí. Jeden z nejnovějších objevů přibližuje nová mezinárodní studie, ve které je popsána daleká a velmi stará galaxie. Skupina vědců v ní zmiňuje, že první hvězdy vznikaly již v době, kdy byl vesmír starý pouhých 250 milionů let – a možná i dříve.
Studie uveřejněná v prestižním vědeckém magazínu Nature představuje další pokrok v našem porozumění vesmíru, konkrétněji jeho začátku. Mezinárodní tým vědců z Japonska, USA, Německa, Francie a dalších zemí přibližuje hledání nejstarších galaxií, vzniklých „krátce“ (v řádu stovek milionů let) po velkém třesku.
Jak starý je vlastně samotný vesmír? V současnosti se uvádí číslo kolem 13,8 miliard let, plus mínus pár desítek milionů. Galaxie jménem MACS1149-JD1 je tak opravdu velmi stará; pro porovnání, sluneční soustava dosahuje věku „jen“ kolem 4,6 miliard let.
„Protože rychlost světla je omezená, pozorování vzdáleného vesmíru připomíná stroj času a umožňuje nám nahlédnout hluboko do minulosti,“ popisuje nizozemský astronom Rychard Bouwens ve shrnutí výsledků studie pro Nature.
Zatím nejstarší galaxie, kterou jsme schopni pozorovat
Galaxie, kterou vedoucí studie Takuya Hashimoto se svým týmem zkoumal, je jeden z nejvzdálenějších objektů ve vesmíru, jehož světlo lze ještě na Zemi vůbec pozorovat.
Měřením kosmologického rudého posuvu (princip známý např. z Dopplerova jevu) vědci odhalili, že na galaxii ze Země vidíme v době, kdy byl vesmír dosahoval přibližně desetiny současné velikosti a byl starý jen 550 milionů let.
Podle studie jde o nejvyšší dosud zaznamenanou míru rudého posuvu v kosmu – a tedy pohled do nejstarší minulosti, jaký se kdy astronomům naskytl.
Pozorování vědci prováděli pomocí observatoře ALMA v Chile, Hubbleova teleskopu a Spitzerova vesmírného dalekohledu. Dodatečné zpřesnění stáří galaxie dosáhli pomocí barev získaných z dat teleskopů a stanovili číslo na 250 milionů let po velkém třesku. Překonává tak galaxii GN-z11, dosud nejstarší a nejvzdálenější známou galaxii. Ta vznikla 400 milionů let po velkém třesku.
Zajímavým objevem je zjištění, že v galaxii MACS1149-JD1 se zrodilo poměrně mnoho hvězd. To je důležité pro pochopení dalšího vývoje vesmíru i jeho budoucnosti, protože podle současných výsledků pozorování kosmu se zdá, že postupem času vzniká méně a méně hvězd.
Jak Bouwens ve výtahu studie zmiňuje, objev pravděpodobně inspiruje další vědecká bádání po nejstarších galaxiích a hvězdách. Nové fascinující skutečnosti doufejme přinese i chystaný vesmírný dalekohled Jamese Webba, na kterém mimo jiné spolupracuje i Evropská kosmická agentura ESA a který má nahradit velmi starý Hubbleův teleskop.