Pomocí 3D tisku se vědcům z Newcastelské univerzity podařilo vytvořit dosud nejpokročilejší umělou oční rohovku. Byť prozatím nelze pro lidské oko použít, je náznakem možné budoucnosti.

Studie mimo jiné přibližuje složení biologického inkoustu použitého k vytištění rohovky. Musel být velmi tenký, ale zároveň dostatečně tuhý na to, aby mohl držet tvar. K vytvoření inkoustu vhodné konstitence vědci využili mimo jiné kmenové buňky, algináty či kolagen.

Až 50 rohovek místo jediné

Rohovka je první částí oka – než se světlo dostane k sítnici, projde právě rohovkou. Poškození rohovky obvykle vede k poškození zraku, v extrémnějších případech však může vést i k oslepnutí. V současnosti se poškozené rohovky nahrazují rohovkami zemřelých dárců, avšak je jich velký nedostatek. Rohovka je navíc náchylná na infekce, což počet osob s poškozeným zrakem zvyšuje.

3D tiskem vyrobená rohovka neeliminuje potřebu darovaných rohovek: výzkumníci z nich extrahují potřebné kmenové buňky, bez kterých se neobejdou. Podle studie je však možné z jedné darované rohovky nahradit až 50 rohovek místo jediné.

Než se však vytištěné rohovky skutečně dostanou do lidského oka, čeká vědce ještě dlouhá cesta. Proces 3D tisku se musí ještě zdokonalit a pro potvrzení bezpečnosti výmeny rohovky je nutné otestovat výsledek na zvířatech. Studie je prozatím spíše potvrzením toho, že něco jako rohovku vůbec vytisknout lze; a že vypadá realisticky.

3D tisk slibuje v medicíně hotovou revoluci a byť samozřejmě jeho nástup zabere čas, první pokusy jsou slibné. O vytištěné ledvině či uchu jsme již psali před nedávnem, a je jasné, že mnoho dalších experimentů se na světlo světa ještě dostane.

Je však otázkou, zda bude 3D tisk lidských orgánů a součástí těla pokračovat bez problémů; jsou zde etické a morální komplexnosti. Obzvláště u silně nábožensky založených lidí může využití kmenových buněk a zkloubení umělého a biologického materiálu vyvolávat pobouření. Kmenové buňky jsou ostatně žhavým tématem kupříkladu ve Spojených státech už v současné době.