Je libo ledvinu či nové ucho? Proměnu lékařství a medicíny slibuje 3D biotisk

Biotisk patří mezi nejperspektivnější technologie současnosti: jedná se o 3D tisk částí lidského těla, např. uší nebo nosu, ale v budoucnu také například vnitřních orgánů – třeba ledvin, kterých je na potřebné transplantace nedostatek.

Aktivní výzkum v současnosti probíhá na univerzitách i v technologickém odvětví, neboť kromě posunu medicínské vědy jsou ve hře i obrovské částky peněz za licence i „pěstování“ orgánů samotné.

Nejde však o technologii, která by již klepala na dveře. Praktická aplikace výzkumů je vzdálena mnoho let, pravděpodobně i pár desetiletí, než se vychytají všechny mouchy. Například na testování léčiv se však již nyní s biotiskem experimentuje; francouzský kosmetický obr L’Óreal jej chce kupříkladu využít na testování reakcí kůže na jeho produkty.

Do procesu výroby části lidského těla se podařilo nahlédnout britskému serveru BBC, který popsal své zážitky z návštěvy švédského startupu Cellink. Teprve rok stará společnost je už nyní jednou z vedoucích postav biotisku – ani zde však nevěří v zázraky a výrobu orgánů reálně použitelných pro transplantace do lidských těl tuší přibližně za 20 let.

Etický problém vyvažuje zachrána životů

3D biotisk v současnosti probíhá vlastně dost podobně, jako klasický 3D tisk, tedy přinejmenším v Cellinku. Na petriho misku stroj tenkou kovovou jehlo vstřikuje biologický inkoust a postupně z něj vytváří nos. Inkoust je tvořen ze skutečných lidských buněk a kombinací celulózy ze švédských lesů a alginátu, zformovaného z mořských řas Norského moře.

Nejtěžší bude získávání jednotlivých buněk potřebných na vypěstování orgánu. Srdeční buňky se běžně samy od sebe nedělí, takže není jednoduché je získávat (ačkoli je to již dnes technicky možné), a kupříkladu ledviny vyžadují přes 30 různých druhů buněk. Ty jsou často velice drahé nebo těžko dostupné.

Tuto medicínskou technologii však může zbrzdit nejen obtížnost vývoje, ale i faktor, který ani v dnešní pokrokové a z části sekulární společnosti není zanedbatelný – totiž etická otázka.

Jednoduše řečeno: pokud má společnost problém s potraty nebo transplantacemi, pěstování funkčních kusů lidského těla dost možná nebude přijato pozitivně, alespoň zpočátku. Silným protiargumentem jistě bude také „hraní si na Boha“.

Množství zachráněných životů – počty pacientů, kteří při čekání na transplantaci zemřou, jsou enormní – však podle mnohých vědců, doktorů a technologů za určitá etická rizika stojí.

Zdroj: BBC

Komentáře

Upozornit na
avatar
wpDiscuz
Blockchain a kryptoměny Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré technologie IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
KOMENTÁŘ: Síťová neutralita zavražděna, američtí operátoři mohou vydírat firmy i zákazníky
Hasiči mají novou pomoc: Dron dokáže hasit i v 85. patře a unese člověka
Lidé nepřišli z Afriky, vědci mají další důkaz poukazující na Evropu