Astronomové objevili stopy po dávné srážce dvou masivních exoplanet o hmotnosti několika desítek Zemí. Tato událost vedla k utvoření obrovského oblaku plynu a prachu, který vědci odhalili úplnou náhodou během pozorování hvězdy podobné Slunci. Americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA) popsal, jak tato kolize probíhala.
Vědci z NASA pozorovali mladou, jen 300 milionů let existující hvězdu podobnou Slunci. Během toho ale náhle a výrazně ztratila jasnost. Zeslábla a zbledla, avšak těsně předtím se náhle, krátce, ale jasně rozzářila v infračerveném spektru.
Astronomy tento jev zaujal a rozhodli se ho analyzovat, přičemž výsledky zveřejnila právě NASA na svém blogu. Záblesk trval podle výsledků zhruba tisíc dní, přičemž se pak hvězda vrátila do původního stavu.
Jenomže po dvou letech a půl asi na pět set dní pohasla. Vědci usoudili, že muselo hvězdu něco zastínit, stále však nevěděli co. Uchýlili se k dalším analýzám a podle televize WION zjistili, že hvězdu „zhasnul“ obrovský oblak plynu a prachu.
Podle NASA s největší pravděpodobností vznikl srážkou dvou planet o hmotnosti několika desítek Zemí, přičemž jedna z nich obsahovala led. Kolize vygenerovala prach a obrovské množství energie, jež se projevila infračerveným zábleskem.
Kolize měla obří sílu
Šlo o velkou a destruktivní událost. Kolize těchto obrů musela mít takovou sílu, že obě planety zkapalnila a zanechala po nich jedině roztavené jádro obklopené oblakem plynu, horkých hornin a prachu.
Oblak, pozůstatek velké srážky, přitom hvězdu pozorovanou astronomy stále nepovšimnutě obíhal, dokud se nedostal před ni a nezastínil ji. Vědci podobné stopy po dávných kolizích hledají dlouhodobě, není to ale snadný úkol.
Planety do sebe narážely dokonce i v naší Sluneční soustavě. Po těchto událostech ale zůstaly pouze nejasné, leč kosmicky obrovské stopy, kupříkladu sklon Uranu nebo existence Měsíce, jenž podle hypotézy vznikl srážkou naší planety s tělesem velikosti Marsu.
Když byl vesmír mnohem menší, vyznačoval se „mladickou nespoutaností“. Planety byly jako z divokých vajec, protože neměly svá pevná místa na orbitě. A tak se srážely. Pro vědce jsou tyto stopy důležité, aby pochopili nejen vznik Sluneční soustavy.