Italští vědci s pomocí družicových dat objevili na povrchu Měsíce hlubokou jeskyni, zřejmě prázdný lávový tunel. Jedná se o důležitý nález, neboť se obecně předpokládá, že takových jeskyní tam mohou být stovky, ale zatím se ani jednu nepovedlo potvrdit. Skrýt se v nich mohou astronauti.

Vědci z italské Univerzity v Trentu analyzovali radarová data sondy LRO (lunar reconnaissance orbiter) NASA z planiny známé jako Moře klidu. V tamní propasti, nedaleko místa přistání Neila Armstronga před 55 lety, objevili jeskyni.

Radarová data, jak vysvětluje agentura AP, odhalila pouze část dutiny, rozměry a hloubku útvaru proto experti odhadli. Široký by měl být 45 metrů a hluboký 80 metrů. Data ukázala, že známá propast v Moři klidu vede do jeskyně ležící 150 metrů pod povrchem.

Vědci na Měsíci objevili 80 metrů hlubokou jeskyni. Zdroj: Se svolením Universitá di Trento

Badatelé označili objev za vzrušující, lunární jeskyně jsou totiž přes 50 let starou záhadou. Obecně se předpokládá, že jich na Měsíci budou skryté stovky. Podle studie publikované v časopise Nature Astronomy se zřejmě jedná o lávový tunel.

Lávové tunely jsou gigantické podzemní chodby vzniklé sopečnou činností. „Je opravdu vzrušující, že se nám podařilo prokázat existenci jednoho z nich,“ napsali autoři práce Leonardo Carrer a Lorenzo Bruzzone.

Základny pod povrchem

Takové jeskyně budou první místa, kam astronauti na Měsíci zamíří. Mohou se v nich skrývat před škodlivým kosmickým zářením, mikrometeority a slunečními paprsky. Mohou tam také vybudovat velké základny, píše list The Guardian.

Podobné jeskyně budou klíčové i na Marsu. Co se Měsíce týče, lidská posádka se na něj pravděpodobně vrátí v roce 2026 během programu Artemis III. Odstartuje v raketě Space Launch Systém (SLS).

Astronauti by se mohli v podobných jeskyních usadit a vytvořit tam dokonce velké základny. Zdroj: Pixabay

Tak snadné to ale s obsazením jeskyně nebude, míní vědec z Arizonské státní univerzity Robert Wagner. Sestup do zmíněné propasti bude extrémně nebezpečný. Tým astronautů podle něj dostane za úkol sejít na dno propasti do hloubky 125 metrů.

Stěny jsou tam strmé, tvořené sutí. Jen malý pohyb a utvoří se malá lavina padající na astronauty dole. „Rozhodně je možné dostat se dovnitř a ven,“ ubezpečil Wagner. „Bude to ale vyžadovat značnou infrastrukturu.“

Zdroje: AP, The Guardian, Nature Astronomy