Je vlastně dost těžké ji definovat. Umělá inteligence překonala sama sebe: dávno není jen o robotech a strojích, které vykazují inteligenci. Je o překonání hranic přístrojů, algoritmů a kódů. Je o strojovém učení, o zpětnovazebném učení, o morálce a etice robotů. Je o pohodlí pro člověka, o zjednodušení práce.
Umělá inteligence je nejviditelnějším technologickým vývojem současného lidstva a o inovacích se dozvídáme snad každý týden.
Dobrá umělá inteligence už dnes běžně dokáže člověka porazit v jeho vlastních hrách. A to nejen v těch tahových, zdlouhavých, kde má stroj čas si vše spočítat. I v počítačových videohrách, kde jsou intuice a reflexy stejně důležité jako promyšlená taktika a strategie, nás stroje velmi rychle dohánějí; ještě aby ne, vždyť právě počítačové hry výrazně napomohly vývoji umělé inteligence v posledních desetiletích.
Počítače se navíc mají i nadále jak zlepšovat. Čím rychlejší procesory budou mít, tím lepší budou; a to ani nemluvě o kvantových technologiích, které slibují výpočetní revoluci.
Zdravotnická informatika, apokalyptické vize i střet kultur
To samozřejmě není vše. Umělá inteligence má obrovský potenciál v lékařství, kde by měla plnit jednu ze svých nejdůležitějších funkcí: pomáhat člověku a zlepšovat jeho kvalitu života. Nejde jen o analýzy a vyšetření; zdravotnické IT je samostatný obor, plný softistikovaných přístrojů a neustálého pokračujícícho vývoje.
Hry a zdravotnictví jsou jen špičkou ledovce, vybrané vzorky z mnoha a mnoha oblastí, do kterých umělá inteligence rychle proniká. Někteří se děsí budoucnosti jako z Terminátora, všeobjímající umělé inteligence, která se rozhodne, že lidé jsou přebyteční a škodliví a eliminuje je. Jiní strach nemají, a hlásají, že umělá inteligence člověka nemůže ohrozit.
Je tomu ale skutečně tak? Již zesnulý Stephen Hawking, nebo populární celebrita současného světa informačních technologií Elon Musk, by jistě pochybovali.
Základem však je, že umělá inteligence patří mezi nejperspektivnější obory a která navíc v posledních letech nabrala neuvěřitelné obrátky. Prestižní americké i další světové univerzity v čele s MIT, UC Berkeley a dalšími legendami spolupracují s giganty oboru, s Microsoftem, IBM či Googlem, a posouvají hranice poznání.
K nim se připojují desítky, stovky, možná i tisíce nadějných startupů, naplněných nadšenci a bystrými mozky, pro které umělá inteligence či strojové učení představuje nejen příležitost k výdělku, ale také možnost změnit svět.
Rozvoj umělé inteligence zasahuje i na geopolitickou scénu. Již několikrát jsme psali o pomyslném souboji Spojených států amerických a Čínské lidové republiky. Jen málokde je tento střet tak viditelný jako na poli vývoje umělé inteligence a strojového učení. Čínští vědci se předhání nejen s americkými, ale také se smíšenými týmy z celého světa o to, kdo objeví zajímavější novinku a kdo ji dokáže nejlépe aplikovat v praxi.
Při pohledu na stav ve světě se však zdá, jako kdyby Evropa zůstala stát stranou.
Evropa bez ICT? EU si nechala utéct USA i Čínu, ale nic není ztraceno
A není to úplně mylná představa. Evropská unie skutečně v současnosti hraje spíše druhé housle. Ne, že by neměla své prestižní univerzity, skvělé vědce, skutečné odborníky a významné inovace. Jen jich není tolik, kolik by mohlo být – a tolik se o nich neví.
To je jeden z významných kamenů úrazu. Střední Evropa včetně České republiky na tom zdaleka není tak špatně, jak by se mohlo na první pohled zdát. Máme dobré technické vysoké učení – ČVUT, VUT nebo Matfyz jsou školy, ze kterých má absolvent informačních technologií v mnoha oborech prakticky jistotu velmi dobrého uplatnění, často i v cizině.
Když se navíc podíváme třeba na síťovou infrastrukturu v naší republice, zjistíme, že bez přehánění patříme nejen k evropské, ale k celosvětové špičce.
Právě středoevropským startupům v oblasti umělé inteligence a pozice České republiky v perspektivním oboru se bude věnovat konference Human Level AI (HLAI) v Praze. Začíná už 22. srpna a trvat bude do 25. srpna. Vstupenky na akci jsou momentálně k dispozici. Konference mimo jiné uukáže, že ačkoli o německých, nizozemských nebo francouzských ICT společnostech je slyšet mnohem častěji, není to zdaleka tak, že by střední Evropa na východ od Německa nebyla bez vlastních nadějných podniků.
Kromě evropských startupů se návštěvníci dočkají i přednášek o umělé inteligenci jako takové – a to od odborníků z ústavů a firem, které se věnují skutečným „cutting-edge“ technologiím: Facebook AI Research, Microsoft, Nvidia, Uber AI Labs nebo třeba Google DeepMind.
HLAI je příležitost, jak se v prostředí Prahy seznámit s vývojem umělé inteligence od odborníků na akci, kvůli které by jinak návštěvník musel po většinu roku přinejmenším do sousedního Německa, do významných bašt technologických konferencí Berlína či Mnichova.
Jde však také o možnost, jak se seznámit s realitou umělé inteligence v České republice, neboť – a to chceme změnit – se o ní píše méně, než by bylo záhodno.
