Záhada, která vloni v září zmátla seismology po celém světě, má konečně vysvětlení. Za neobvyklými otřesy stál masivní sesuv půdy v Grónsku. Ten následně vyvolal tsunami nebývalých rozměrů, která díky specifickým podmínkám odeznívala dlouhé dny.
Vše začalo 16. září 2023 v oblasti Dicksonova fjordu. Část hory a ledovce se zde zřítila do úzkého zálivu. Množství spadlého materiálu bylo ohromující – přibližně 25 milionů metrů krychlových ledu, kamení a sedimentů. To odpovídá objemu 10 000 olympijských bazénů.
Jako rozhoupaná voda ve vaně
Sesuv vyvolal vlnu tsunami o výšce téměř 200 metrů. To by samo o sobě stačilo na mimořádnou událost. Nejpozoruhodnější však bylo to, co následovalo. Vzniklá vlna se v úzkém fjordu nemohla rozptýlit. Místo toho se začala pohybovat tam a zpět podobně, jako rozhoupaná voda ve vaně.
Tento jev, odborně nazývaný seiche (česky stojaté vlny), měl nečekané následky. Energie uvězněná ve fjordu způsobovala, že se celá Země mírně chvěla po dobu devíti dnů. Každých 90 sekund se vlna odrazila od stěn 540 metrů hlubokého fjordu.
Satelit SWOT zachytil celý jev z vesmíru. Díky přesnému měření zjistil, že výška vln se po původní 200 metrů vysoké vlně ustálila na cca 7 metrech, přičemž následně ještě 9 dní měly vlny dostatečnou výšku a intenzitu na to, aby chvěly celou planetou. Jen pro upřesnění, frojrd má na šířku 2,7 km a o události jsme nevěděli mj. proto, že v dané oblasti nikdo nežije.
Za celou událostí podle vědců s největší pravděpodobností stojí klimatické změny. „Ledovec původně podpíral horu. Když roztál, přestal ji držet a došlo k pádu do vody,“ vysvětluje Dr. Hicks z UCL. Podle studie jde o první zaznamenaný případ, kdy důsledky klimatických změn způsobily otřesy země po celém světě.
Výzkum této doposud nepozorované události publikoval mezinárodní tým 68 vědců v prestižním časopise Science. Jejich zjištění přináší nový pohled na to, jak mohou přírodní katastrofy ovlivňovat naši planetu.
Zdroj: Science