V roce 2019 byla zveřejněna studie na myších, jejímž cílem bylo zjistit, jaký vliv bude mít cestování hlubokým vesmírem na nervový systém, a bylo zjištěno, že vystavení radiaci poškozuje buněčnou komunikaci v hipokampu a prefrontální kůře mozku, což vede k potížím s učením a pamětí. Vědci také pozorovali, že myši vykazují chování spojené s úzkostí, což naznačuje, že záření může poškodit amygdalu.
Nová studie publikovaná v časopise Science Advances nyní ukázala, že myší samci vystavení záření podobnému tomu, s nímž se setkávají lidé na dlouhých vesmírných misích, měli problémy s prostorovou orientací a učením. Výzkumníci provedli několik testů, aby vyhodnotili schopnosti prostorové orientace myší po vystavení galaktickému kosmickému záření (GCR).
V jednom z testů vědci naučili myši najít plošinu ukrytou pod neprůhlednou kapalinou. Při plnění tohoto úkolu se myši musely spolehnout na zkušenosti, které získali před vystavením galaktickému kosmickému záření.
![Obrázek: Kosmické záření může více škodit mužům, ukázala studie na myších Obrázek: Kosmické záření může více škodit mužům, ukázala studie na myších](https://1501573522.rsc.cdn77.org/wp-content/uploads/2021/10/space-man-makes-selfie-photo-outer-space-with-sun-planet-earth-astronaut-photographer-travels-takes-photos-deep-space-travel-concept-1024x683.jpg)
Vesmírné záření je pro astronauty nebezpečné. Vědci se snaží přijít na to, jak je efektivně chránit. Foto: Freepik
Samci chybovali více, samice nikoli
Výsledky ukázaly, že myší samci dělali více chyb než kontrolní skupina (která nebyla vystavena záření). Samice myší však nikoli. Vědci také zjistili, že dieta s potravou určenou k vyčerpání tzv. mikroglií (imunitních buněk v nervové soustavě) zabránila poruchám prostorové orientace. Buňky mikroglie mají v mozku důležitou úlohu a starají se např. o uvolňování prostoru pro nová nervová zakončení v mozkové struktuře.
Mikroglie se vyskytují v centrální nervové soustavě, kterou chrání před patogenními mikroorganismy, kterým by se podařilo proniknout do mozku, a odklízejí mrtvé buňky. Mohou však zároveň i škodit při neurodegenerativních onemocněních, jako je roztroušená skleróza nebo Alzheimerova choroba a uvolňováním zánětlivých mediátorů zhoršovat průběh onemocnění.
První ženy ve vesmíru: První Ruska, Američanka i první výstup žen do volného prostoru. Co vám ve Star Treku neřeknou: Jaký vliv má pobyt v kosmu na menstruační cyklus ženy?
Kdo lépe snáší vesmírné záření?
„Tento výzkum v souladu s dalšími naznačuje, že musíme zvážit účinky záření v hlubokém vesmíru na astronauty, a musíme najít zmírňující prostředky, které jim mohou pomoci,“ uvedla pro server Space.com Susanna Rosiová, výzkumnice z Kalifornské univerzity v San Franciscu. „Výzkum nám také říká, že látky, které jsou v současné době schváleny u lidí k vyčerpání mikroglií, by mohli používat i astronauti!“
V neposlední řadě se výzkumníkům podařilo identifikovat biomarker spojený s myšmi, u nichž byla větší pravděpodobnost, že budou vystaveny negativnímu vlivu radiace. Toho by se jednou mohlo využít k vyhodnocení, u kterých astronautů je větší pravděpodobnost, že budou trpět následky vystavení radiaci. Jednoduchými genetickými testy by pak mohly agentury zjistit, kteří adepti jsou pro vesmírné mise vhodnější.