Nejvzdálenější planety naší sluneční soustavy mohou působit poněkud nudně. Planetární věda však v poslední době ukazuje pravý opak. Pod povrchem Uranu a Neptunu se možná skrývají hluboké oceány. S touto teorií založenou na počítačovém modelu přišel vědec z Kalifornské univerzity v Berkeley.
Americký odborník Burkhard Militzer založil svou teorii na zvláštních magnetických polích sedmé a osmé planety naší sluneční soustavy. Země má dvoupólové magnetické pole vycházející z centra planety stejně jako u Jupitera či Saturna.
Uran a Neptun ho mají výrazně posunuté mimo střed. Tuto zvláštnost zaznamenala před více než 30 lety sonda Voyager 2. Obě planety jsou díky tomu ve skutečnosti spíše jakýmisi outsidery Sluneční soustavy než nezajímavými planetami.
Pod jejich nazelenale modrou atmosférou bohatou na vodík a helium se skrývá tekutá vrstva vody a vodíku hluboká asi 8 000 kilometrů, napsal odborník v časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences.
„Myslím, že je to oceán,“ uvedl Militzer. Pokud by to byla pravda, choval by se však jinak než pozemský oceán. Vyvíjen by na něj byl tlak 60tisíckrát větší než povrch Země. Choval by se spíše jako kombinace plynu a kapaliny než oceán, jak si ho představujeme.
Pod oceánem na Uranu i Neptunu se podle magazínu Forbes, který na studii upozornil, nachází tlustá vrstva vysoce stlačené tekutiny složené z uhlíku, dusíku a vodíku. Militzerovi to ukázal počítačový model založený na strojovým učení.
Oceány a pršící diamanty
Vědec simuloval podmínky na planetách s 540 zahřívajícími a stlačujícími se atomy. „Jednoho dne jsem se podíval na model a voda byla oddělená od uhlíku a dusíku. Teď máme velmi dobrou teorii, proč mají Uran a Neptun velmi odlišná pole,“ míní vědec.
Tato teorie i podle serveru Earth skutečně poskytuje potenciální vysvětlení zvláštního magnetického pole Uranu a Neptunu. V nitru obou planet nedochází ke konvekci, což naznačuje, že materiály uvnitř jsou vrstvené a nemísí se.
Země má dvoupólové magnetické pole díky konvekci v tekutém vnějším jádru, můžeme to popsat jako koloběh plášťové hmoty. Horký materiál stoupá a chladný klesá. Na Uranu a Neptunu dochází podle modelu ke konvekci jen ve vrstvě bohaté na vodu.
Spodní vrstva zůstává stabilní, což brání celkové konvekci a magnetické pole je dezorganizované. Řada vědců skutečně věří, že Uran a Neptun tvoří vrstvy bránící konvekci, jiní zase tvrdí, že jejich nitro je více smíšené.
Terčem pozornosti se nedávno stal Uran a jeho pět hlavních měsíců. Systém podle nedávné studie, na níž upozornil server BBC News, může mít oceány. Uran a Neptun jsou navíc unikátní i tím, že na nich podle vědců „prší“ diamanty.