Vědci se v posledních letech zabývají dopady pandemie na mozky lidí všech věkových kategorií, včetně teenagerů. Výsledky lze shrnout takto: Vzrostl počet případů depresí, úzkostí a mnoho lidí změnilo své návyky. Mozky dospívajících dosáhly zralosti předčasně. Právě poslední věta je podle experta na stárnutí největším problémem, i když to tak nemusí na první pohled vypadat.
Znepokojivý dopad pandemie na mozky dospívajících popsali začátkem září američtí vědci z Washingtonské univerzity v Seattlu. Ve studii zveřejněné v časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences zjistili, že mozky dívek zestárly v průměru o 4,2 roku a chlapců o 1,4 roku.
Skutečným důvodem těchto změn nebyla pandemie, respektive nemoc jako taková, ale sociální izolace během lockdownů. Sociální izolace způsobila u dospívajících změny v oblasti mozku spojené se zrakem, což může zhoršit jejich schopnost rozpoznávat tváře a dále tak negativně ovlivnit jejich sociální dovednosti.
Sociální izolace má negativní dopad na náš mozek. Zdroj: Pixabay
Není jasné, zda měly změny v mozku skutečně dopad na chování pozorovaných dospívajících, k objasnění budou zapotřebí další studie. Vědci se však obávali dopadů izolace na jejich duševní zdraví a schopnost učit se.
Že ale jde o katastrofu obrovských rozměrů si myslí James Goodwin, profesor fyziologie stárnutí na Loughborough University. „Není pochyb o tom, že pandemická uzamčení měla pro mnoho lidí zničující zdravotní následky. K litanii důkazů nyní můžeme přidat obzvláště ponuré zjištění – že vývojová biologie mozku naší vzácné dospívající populace byla těmito opatřeními poškozena,“ napsal profesor.
Zrychlené stárnutí
Během dospívání dochází v mozku ke změnám, které mu umožňují dosáhnout zralosti. Jednou z těchto klíčových změn je ztenčování mozkové kůry. Během tohoto období je tento orgán nesmírně „tvarovatelný“ a citlivý, zejména ve frontální oblasti zodpovědné za myšlení, rozhodování, krátkodobou paměť a sociální chování.
Socializace má evoluční kořeny, v našich mozcích nejsou sociální schopnosti uloženy pro nic za nic. Zasahovat do nich může vést k potenciálně zničujícím důsledkům, a to zejména u citlivějších dospívajících, jejichž kognitivní vývoj závisí na socializaci, varuje Goodwin v článku zveřejněném na webu The Conversation.
Nejzranitelnější jsou mozky dospívajících, kteří prochází fázi dozrávání a jsou náchylnější ke změnám. Zdroj: Pixabay
Stárnutí a vývoj jsou dvě strany téže mince. Na jedné straně se zhoršuje funkčnost buněk, tkání a celého systému těla, na straně druhé dosahujeme zralosti a vyspělosti. Je tedy pravděpodobné, že zrychlené dospívání teenagerů během pandemie ovlivní rychlost stárnutí jejich mozků po zbytek života, varuje profesor.
Jeho závěry jsou znepokojivé: dospívající během pandemie neutrpěli jednorázovou škodu. Mohou se u nich v průběhu života rychleji objevit kognitivní problémy.
