Nedělní návrat vesmírné kapsle nesoucí na své palubě vzácné vzorky tajuplného asteroidu Bennu byl jednou z nejsledovanějších kosmických událostí tohoto roku. Proč je tento kus skály pro vědce tak důležitý? Třeba proto, že může pomoci odhalit původ života na Zemi.
Přistání tajemné černé kapsle, ke kterému došlo v neděli 24. září, je pomyslným završením vesmírné mise OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification and Security – Regolith Explorer), jejímž cílem byl průzkum nedaleké planetky Bennu objevené v roce 1999. Od té doby provedla agentura NASA celou sérii experimentů a misí, které zajistily, že se vzorek z asteroidu Bennu po téměř 15 letech od prvního pozorování dostal na Zemi.
Předmětem průzkumu mise OSIRIS-REx se stala planetka Bennu. Čím je pro vědce tak zajímavá? Zdroj: Se souhlasem NASA
Motivací pro misi bylo potenciální ohrožení naší planety
K objevu planetky došlo v rámci projektu LINEAR, na kterém se kromě agentury NASA podílelo americké letectvo a Lincolnova laboratoř na MIT. Jeho úkolem pak bylo provádět komplexní monitoring vesmírných těles v blízkém okolí Země. Z tohoto balíku více než 230 tisíc útvarů pak byl vybrán okruh planetek, které představují určité riziko v podobě středu s naší planetou. Na seznamu nechyběl ani asteroid Bennu, dříve známý jako 1999 RQ36. Bylo tedy zřejmé, že dalším cílem NASA bude toto potenciálně nebezpečné těleso blíže prozkoumat. A tak vznikl další projekt navazující na LINEAR, mise OSIRIS-REx.
It's a story 4.5-billion years in the making. See what's next for the asteroid samples returned today by #OSIRISREx.
Post-landing news briefing: https://t.co/Tik2R4kU8t
Mission blog: https://t.co/Kb5TMjeMQ9 pic.twitter.com/Xq2uRLyl9e— NASA (@NASA) September 24, 2023
Start stejnojmenné sondy mířící k planetce o průměru zhruba půl kilometru a vzdálené nanejvýš pár světelných let od Země (v závislosti na synchronizaci kosmických drah obou těles) proběhl 8. září roku 2016. Cesta zabrala OSIRIS‑REx více než dva roky, a ještě téměř další dva pak zařízení mapovalo povrch asteroidu Bennu z bezpečné vzdálenosti od tělesa. K samotnému odběru vzorků pak došlo 20. října roku 2020.
Významnou roli v misi sehrál kytarista skupiny Queen
Předtím, než se ale sonda OSIRIS-REx odhodlala k sestupu, bylo nutné zvolit ideální místo pro přistání na základě analýz povrchu Bennu. V tomto směru se jako klíčový člen týmu ukázal Brian May, britská rocková legenda a spoluzakladatel skupiny Queen. O tom, že May je držitelem doktorátu z astrofyziky, který získal v roce 2007, je veřejně známo. Málokdo už ale ví, že se hudebník aktivně zapojil hned do několika projektů a misí agentury NASA, včetně OSIRIS-REx. Spolu se svou kolegyní Claudií Manzoni totiž zúžil počet potenciálních přistávacích lokalit a vytipoval ty nejbezpečnější z nich.
Kytarista Brian May je kromě talentovaného hudebníka také odborníkem na astrofyziku. Zdroj: Se souhlasem Wikimedia Commons
Na základě těchto (a dalších) výzkumů se tak sonda v říjnu 2020 konečně přiblížila k asteroidu Bennu, a s pomocí třímetrového ramene zahájila odběr vzorků. Původní záměr NASA byl vystřelit k povrchu tělesa proud dusíku, který vymrští mechanické částice směrem ke sběrné komoře. K překvapení vědců však plyn narazil na do vrstvu plynu, který se rozdělil jako když při plácnutí do vodní hladiny. Teprve pod ní se naházel skutečný povrch asteroidu, jehož úlomky si i přesto našly cestu ke komoře na vzorky.
Bennu může být klíčem v odhalení původu života na Zemi
Vzorky mohou podle astronomů přinést vědecky podložené odpovědi na základní filozofické otázky, například odkud pocházíme. Asteroid Bennu je totiž podle všeho složen z hmoty mnohem starší, než je samotná Země, a možná dokonce i než celá naše sluneční soustava. Střípky z jeho povrchu tak mohou vědcům přiblížit příběh vesmíru před několika miliardami let. Je totiž obecně známo, že řada klíčových molekul a chemických sloučenin se na Zemi dostala právě prostřednictvím kontaktu s planetkami jako je Bennu. Mohl tedy některý z těchto asteroidů přinést na naši planetu první organické látky, ze kterých se následně vyvinul život?
Sonda OSIRIS-REx odebírající vzorky z povrchu asteroidu Bennu. Zdroj: Se souhlasem NASA
Předběžné rozbory hovoří o tom, že Bennu je až z 10 % tvořeno vodou. Podobný podíl pak může zaujímat i uhlík, který je základem života na Zemi. Asteroid tak může skutečně v mnohem připomínat jakousi mladší verzi naší planety, což je z hlediska zkoumání historie Země naprosto jedinečná příležitost. A právě proto jsou vzorky z Bennu pro vědce tak významné.
Kapsle s kosmickým materiálem bude nyní uložena v Johnsonově vesmírném středisku v Texasu, kde byla pro tyto účely vybudována speciální komora pro odběr a analýzu dovezených vzorků. Vědci se již nyní těší, až budou moci provést první měření. Lze přitom jen těžko odhadovat, jak překvapující pro nás a naše pochopení vzniku vesmíru i života vůbec budou.
