Larvy komárů, které vyrůstají ve vodě kontaminované plastem, jej akumulují ve svých tělech. Problémem je, že částečky plastu zůstávají v jejich těle i po vývinu v dospělého jedince. Tím rozšiřují plast k dalším živočichům, kteří komáry konzumují, a to i do míst, kam by se plast běžně nedostal.
Znečištění mikroplasty je problém, o kterém slýcháme čím dál častěji. Ptáci, ryby a další zvířata v okolí vodních ploch mohou spolknout malé částečky plastu omylem společně s potravou. Tyto mikroplasty, často o průměru menším než 5 mm, jsou hrozbou pro citlivé mořské i sladkovodní ekosystémy, skrze které se navíc dostávají dále do potravního řetězce.
Amanda Callaghan, společně se svým týmem z univerzity v britském Readingu, přichází se zajímavou myšlenkou. Je podle ní pravděpodobné, že organismy, které tráví část svého života ve vodě a část na souši, mohou kontaminovat mikroplasty i prostředí, která by před nimi normálně byla v bezpečí. Konkrétně se jedná o živočichy jako jsou komáři a vážky, jejichž vývojová stádia tráví nejrpve část života ve vodě a poté na souši.
Mikroplasty k večeři, vědci našli mikroplasty uvnitř všech otestovaných jedinců
Aby myšlenku otestovali, přistoupili vědci k pokusu. Přesně 150 komářích larev bylo umístěno do vody s úlomky mikroplastů různých velikostí. V průběhu larválního období si náhodně vybrali 15 jedinců a to samé udělali s dospělými komáry.
Tým našel mikroplasty ve všech 30 jedincích. V průměru jedna larva spořádala na 3 000 kusů mikroplastů o průměru 2 mikrometry. Ačkoliv dospělý jedinec dokázal zkonzumovaný plast z naprosté většiny vyloučit, i tak se uvnitř jejich těl v průměru nacházelo na 40 úlomků mikroplastů.
Podle vyjádření Collaghanové je pravděpodobné, že právě komáři a jim podobný hmyz funguje jakožto přenašeč mikroplastů, který se dostane do trávicích ústrojí ptáků a netopýrů konzumujících hmyz. „Jakýkoliv organismus, který se živý prvotními vývojovými fázemi sladkovodního hmyzu, je potenciálně vystaven mikroplastům z vody,“ dodává vedoucí výzkumu.
Zdroj: NewScientist