Stejně jako průmyslová revoluce, přináší své problémy i ta robotická. Některá zaměstnání zaniknou, jiná se transformují, nová naopak vzniknou. Přerod v technologickou společnost nebude bezbolestný, ale práce bude nakonec dost.

Dočasné zvýšení nezaměstnanosti bude pravděpodobným důsledkem pokračující robotizace. Volných pracovních pozic ve skutečnosti bude dostatek, problém však bude především v kvalifikaci – ono se snadno řekne, že pracovníky nahradí stroje. Jenže stroje bude muset někdo stavět, programovat, udržovat ve funkčním stavu a neustále je vylepšovat.

Ale to už přecházíme ke spekulacím. Faktem je, že pracovní trh samotný se celosvětově skutečně dočká významného přerodu – tak radikálního, že od průmyslové revoluce 18. a 19. století půjde o největší změnu pracovního i osobního života lidí. Tedy, alespoň pokud se vyplní současné předpovědi analytiků.

Doba robotická, doba umělá

Internet, dnes již běžný, je jen prvním krokem. Poštovní robůtci v Číně jsou zářivým příkladem toho, jak doba robotická nastupuje do čím dál běžnějších pracovních odvětví, které dříve patřily výhradně lidem. Poněkud nepřesně nazvaní robotičtí právníci jsou zase příkladem změn přinesených umělou inteligencí.

Konec či proměna některých současných odvětví je téměř jistá – ani my, publicisté a novináři, určitě nezůstaneme ušetřeni.

Proč vůbec firmy chtějí nahrazovat lidskou sílu roboty, počítači nebo umělou inteligencí? Lidé chybují, jsou někdy nespolehliví, mají proměnlivou výkonnost, potřebují teplo, světlo, nemohou pracovat 24 hodin denně, vyžadují mzdu a benefity. Stroj nechce přidat plat ani nepotřebuje přestávku na oběd. Náklady jsou mnohonásobně nižší.

Jistě, ne všude lze využít robota či počítač, alespoň rozhodně ne samostatně. To ale neznamená, že se nestanou digitální technologie každodenní součástí naprosté většiny pracovních pozic, tento proces ostatně rychle spěje kupředu už dnes.

V době robotické revoluce je nutné především zvýšit svou digitální gramotnost. Naučit se novým schopnostem, především tomu, jak počítače a stroje využívat, jsou klíčové kompetence budoucnosti. Právě např. schopnost obsluhovat elektronická zařízení umožní snáze nalézt novou práci i těm, kteří o ni důsledkem digitalizace a automatizace přijdou. Je to vlastně forma rekvalifikace, ale taková, která je užitečná už nyní.

Zaměstnancům a zaměstnavatelům mimo jiné pomáhá s digitálním vzděláváním i stát. Projekty DigiStrategie 2020 a DigiKatalog jsou určeny všem, kteří chtějí držet krok s dobou a ujistit se, že i v „robotické budoucnosti“ budou schopni se uplatnit na trhu práce.

Digitální gramotnost je důležitá, pomůže najít nové uplatnění

Teď už se ale podívejme na některé z robotizací nejvíce ohrožených povolání. Nejhůře jsou na tom ta, které v sobě zahrnují málo kreativní a duševní práce a naopak mnoho rutinní, snadno automatizované činnosti:

• První na řadě jsou call centra. Proč by měli klientům, potenciálním zákazníkům či v rámci průzkumu volat živí lidé? Nezáživnou, rutinní práci snadno zastane robot. Že to ještě chvíli potrvá? Možná ano, ale podívejte se na video níže, jak daleko už je kupříkladu Google.

• Ohroženy jsou však i vysoce kvalifikovaná zaměstnání. Advokáti, právní zástupci a další zaměstnanci právního sektoru se musí o své pracovní pozice rovněž obávat. Některé repetitivní činnosti v oboru umělá inteligence snadno zastane, navíc nehrozí, že by udělala lidskou chybu. Zde je však velký potenciál k transformaci – vystudovaní právníci, kteří jsou zároveň odborníky na umělou inteligenci v oblasti práva? Proč ne?

• Neradostný je rychlý vývoj umělé inteligence také pro řidiče z povolání. Samořiditelné automobily už dávno nejsou jen sci-fi příběhem, jejich vývoj rychle postupuje kupředu. V budoucnu lidi nahradí, to je prakticky jisté: jak rychle, toť jiná otázka.

• Změny se dotknou také školství. Ano, i učitele bude z části možné nahradit stroji, ostatně, proč ne? Předávání znalostí není nic, co by počítač nezvládl už dnes. Jak přesně to bude vypadat samozřejmě nevíme, ale jsme na budoucnost zvědaví.

• Byť se to zdá nepravděpodobné: informační technologie. Jde o působivý paradox, ale i ICT je automatizací ohroženo. Pro ilustraci se v současnosti počítače učí, jak programovat další počítače nebo samy sebe.
• A konečně, piloti. Letadla a drony bude postupem let bezpečnější svěřit do rukou strojům než živým lidem. Zatím jistě ne – systémy jsou nevyladěné, mají chyby, nedostatky. Těch však bude postupem času méně a méně.

To je jen zlomek z milionů pracovních míst, které může nahradit automatizace.

Nová příležitost pro každého

Předpokládá se, že ohrožena je až polovina pracovních pozic na světě. The Economist se odkazuje na studii Organizace pro hospodářský rozvoj a spolupráci (OECD), která mimo jiné došla k závěru, že nejvíce rizikových pracovních pozic v Evropě je na Slovensku. Ani u nás na tom ovšem nejsme zrovna nejlépe, problémy má České republika zejména v oblasti digitální gramotnosti.

Je nejvyšší čas s tím něco dělat. Digitální kompetence ještě nikdy nebyly tak důležité: pokud můžete, učte se. Nejen v budoucnu, ale už v současné době se vám mohou nově nabyté znalosti opravdu hodit.

Automatizace, kromě transformace či konce některých zaměstnání, přináší také určitou svobodu: možnost věnovat se kreativnější práci, ve které bude člověk spokojenější a lépe doceněný. Roboti a umělá inteligence tak představují především příležitost, a to pro každého.