Vstříknutím speciálních částic do listů rostlin se čínským vědcům podařilo vytvořit unikátní systém kombinující přírodní prvky a umělé osvětlení.
Výzkumníci v Číně vyvinuli unikátní sukulenty schopné svítit ve tmě. Klíčem k tomuto vědeckému úspěchu byly speciální fosforové částice s tzv. afterglow efektem. V tomto případě však nemusí nutně jít o látky obsahující fosfor – název těchto částic odkazuje spíše na fosforescenční vlastnosti těchto materiálů. Zmíněný afterglow efekt pak způsobuje, že materiál může absorbovat světlo ze slunce nebo jiných zdrojů a následně ho sám pomalu uvolňovat. Díky tomu může rostlina sama svítit po dobu jedné až dvou hodin.
Hledání ideálních parametrů
Nové druhy sukulentů navíc svítí mnohem jasněji a déle než při předchozích pokusech o vytvoření podobných systémů, které využívaly například genetické inženýrství či nanočástice. Autoři práce publikované v akademickém časopise Matter tedy věří, že by jejich objev mohl vést k udržitelnému rostlinnému osvětlení pro domy, zahrady a možná i městské ulice.
Sukulenty se po vstříknutí speciálních částic samy rozzářily. Zdroj: Se souhlasem autorů studie
Celý proces funguje tak, že do listu rostliny je nejprve vstříknut roztok obsahující fosforové částice, přičemž nedlouho poté začne sukulent vyzařovat světlo. Zásadní průlom ve výzkumu nastal při použití částic o velikosti lidské červené krvinky (zhruba 6–8 mikrometrů). Ty byly dostatečně velké, aby dokázaly generovat dostatek světla, ale zároveň se mohly stále pohybovat rostlinou.
Biologickým materiálem použitým pro výzkum se pak staly rostliny rodu dužnatek (lat. Echeveria), konkrétně pak zástupci druhu Mebina, které svým vzhledem připomínají v Česku hojně rozšířený netřesk. Právě sukulenty se totiž ukázaly být nejvhodnějším druhem rostlin, což si vědci vysvětlují velkými mezibuněčnými mezerami, které umožňují průchod cizorodým částicím.
Pestrobarevné spojení vědy a přírody s praktickým využitím
Rostliny prý dokázaly během několika minut vygenerovat záři srovnatelnou s běžnou noční lampičkou. Nejjasněji pak svítily zelené částice, výzkumníci ale vytvořili také vícebarevné systémy, což ve výsledku přineslo nejen zajímavé vědecké poznatky, ale i impozantní podívanou.
V závislosti na použité látce hrály jednotlivé rostliny skutečně všemi barvami. Foto: Se souhlasem autorů studie
Autoři výzkumu by chtěli zkoumat aplikace těchto systémů v rámci nízkouhlíkové alternativy pro běžné elektrické osvětlení. Pokud by rostliny byly schopny kumulovat solární energii ze slunce během dne a následně ji vyzařovat v průběhu noci, mohly by posloužit nejen jako účinný zdroj nočního světla, ale zároveň i přispět k originálnímu designu exteriérů. Lze tedy předpokládat, že práce na vývoji těchto světélkujících rostlin budou v nadcházejících letech pokračovat.
