Společnost SpaceX poskytla svou raketu Falcon Heavy k realizaci mise USSF-67 pro Vesmírné síly USA. Jedná se o první krůček organizace směrem k nové kapitole dobývání vesmíru?
Hned leden roku 2023 potvrdil, že to americká Space Force (Vesmírné síly Spojených států amerických) myslí letos s pokrokem vážně. Avizované navýšení rozpočtu pro tuto složku armády USA si může připsat první zářez do seznamu úspěšně dokončených misí.
V neděli 15. ledna úspěšně odstartovala mise Vesmírných sil USA s označením USSF-67. Zdroj: Se souhlasem SpaceX
Společné úsilí Vesmírných sil a SpaceX přineslo opět své ovoce
Cílem té poslední, označené kódem USSF-67, bylo vynést na oběžnou dráhu družici CBAS 2 spolu s dalším, přidruženým nákladem. Napomoci tomuto úkolu pak měla raketa Falcon Heavy z dílny společnosti SpaceX. Nejedná se přitom o první spolupráci tohoto typu. Ještě koncem roku 2022 poskytla firma multimiliardáře Elona Muska armádě k ruce svou raketu Falcon Heavy pro misi USSF-44 s podobným cílem jako USSF-67. Pro tuto nosnou raketu jde tak v pořadí již o pátý let, na kterém měla možnost realizovat mise americké armády.
Zhruba dvě a půl minuty po startu rakety došlo k oddělení dvou bočních částí (stupňů), které se o několik minut později bezpečně vrátily na přistávací plochy na mysu Canaveral. SpaceX tak svým 163. a 164. úspěšným opětovným přistáním těchto modulů dokázalo, že tuto techniku již poměrně dobře zvládá, a použité stupně mohou být po revizi a opravě znovu použity na budoucí mise. Středová část (jádro) pak následně spadla do vod Atlantského oceánu, jelikož v rámci USSF-67 se nepočítalo s dostatkem paliva pro její návrat.
Mise odstartovala v neděli 15. ledna 2023 ve 23:56 SEČ, potvrzení o úspěchu pak vydalo vedení Vesmírných sil zhruba o šet hodin později. „Dnešní úspěch Falcon Heavy byl dalším fantastickým startem,“ komentoval průběh mise generálmajor Stephen Purdy.
Start rakety Falcon Heavy se obešel bez větších komplikací. Zdroj: Se souhlasem SpaceX
Družice CBAS 2 má zdokonalit spojení mezi vojenskými veliteli
Jak již bylo řečeno, hlavní část nákladu mise USSF-67 tvořil satelit CBAS 2 (zkratka pro Continuous Broadcast Augmenting SATCOM). Jeho předchůdce, CBAS 1, byl vyslán na geosynchronní oběžnou dráhu již v roce 2018 ještě pod správou amerického letectva. Obě družice byly vyrobeny společností Boeing a jejich váha se odhaduje v rozmezí 2-3 tun. Cílem obou satelitů je pak prostřednictvím stávajících družic na oběžné dráze zdokonalit komunikaci mezi vojenskými vůdci a veliteli ozbrojených složek na Zemi. Jak ukázal konflikt na Ukrajině, satelitní komunikace je velmi efektivní a Rusko na ni v současné době nedokáže efektivně reagovat.
Kromě satelitu CBAS 2 pak byla na oběžnou dráhu vynesena také experimentální družice LDPE 3A, která na sobě nese řadu menších nespecifikovaných nákladů. Projekt LDPE má za cíl vybudovat v blízkém okolí Země jakousi síť satelitů, které by v případě nutnosti mohly vypouštět menší družice či nést drobný vojenský náklad. Jedním z těchto zařízení na LPDE 3A by měl být senzor s označením Catcher, který by měl sbírat data o lokálních kosmických hrozbách. Další, WASSAT, by pak měl detekovat jiná vesmírná plavidla či jejich zbytky v širším pásmu.
