Zní to jako sci-fi, ale podle vědecké simulace z Johns Hopkins University je pravděpodobné, že by se asteroid při srážce tělesa s druhým objektem vlivem gravitačních sil opět zformoval do jednoho shluku. Jaké způsoby obrany Zemi zbývají?
Je to scéna jako z filmu Armageddon, jenže konec už není tak šťastný. Vědci vytvořili počítačovou simulaci situace, kdy dojde ke srážce dvojice asteroidů. Výsledek vědce překvapil a vypadá to, že přinutí lidstvo přehodnotit, jak se před dopadem velkých těles ohrožujících Zemi bránit.
- NASA otestuje obranu proti asteroidům, bude s nimi hrát „šipky“
- Na Grónsko dopadl kilometrový asteroid: Velký dopadový kráter zmizel pod kilometrem ledu
- Kilometrový asteroid skončil pod grónským ledem, nyní vědci objevili druhý kráter
Simulace bylo rozdělena na dvě části. V první došlo k simulaci srážky, ve druhé pak k simulaci působení gravitačních sil mezi úlomky a zbytky asteroidu. V první fázi, tedy těsně po dopadu asteroidu, došlo k uvolnění úlomků a vytvoření milionů trhlin po tělese. Částice asteroidu se chovaly jako písek a shlukli se opět kolem středu tělesa. Nový simulační model zohledňující více detailů totiž ukázal, že na rozdíl od předchozích simulací by nedošlo ke zničení celého tělesa.
Zásah musí mít dostatek energie
Vědci si díky novému výzkumu, jehož zveřejnění je naplánováno na 15. března, uvědomili, že energie potřebná ke zničení těles ohrožujících Zemi bude zapotřebí mnohem více energie. Pokud by se totiž potvrdil nasimulovaný scénář, mohly by se úlomky z ostřelovaného asteroidu opět „sdružit“ kolem jeho jádra.
Čerstvou vzpomínkou na dopad tělesa do zemské atmosféry je např. Čeljabinsk, kdy v roce 2013 nad Ruskem vstoupil do atmosféry přibližně 20m asteroid. Energie jeho výbuchu byla 30x větší než uvolněná energie z jaderné bomby svržené na Hirošimu. Výsledkem bylo na 7 000 poškozených budov a na 1 500 zraněných lidí – nejčastěji kvůli úlomkům skla z oken. Zajímavou mapu s vizualizací meteoritů provozuje NASA.
„Může to znít jako sci-fi, ale jde o důležitou věc, kterou je nutné prozkoumat. Kupříkladu – pokud směrem k Zemi míří asteroid, je lepší jej rozbít na malé kousky, nebo jej odklonit jiným směrem? A pokud odklinit, kolik energie k tomu skutečně potřebujeme bez toho, abychom jej rozbili na menší kusy? Tyhle otázky jsou nyní na místě,“ zmínil Charles El Mir z Johns Hopkins Whiting School of Engineering v USA.
Zdroj: Jhu.edu
Není možné těleso pouze odklonit z kolizní dráhy? Např. dostatečně silnou tlakovou vlnou (vodíková puma, atp..)
myslím, že při rychlosti a energii asteroidu by byl výbuch vodíkové bomby jenom malým pošimráním. lepší by bylo odklonit ho gravitačně
desítky pošimrání v delší době před kolizí ho odkloní o potřebných několik 1000 km.
rozhodně
Ve vakuu tlaková vlna moc nefunguje
Myslím si že pevný objekt shoří v atmosféře daleko pomaleji než stejný objem ,,pískovité,, hmoty!
Takže každé ,,rozdrobení,, pevné skály pomůže.
Otázkou je, pokud něco rozmělním , tak to hoří sice rychleji, ale taky daleko intenzivněji a dosahuje to daleko většího stupně teploty. Možná by na Zemi nic nedopadlo, ale zato by se mohlo jednat o efekt zavřené trouby. Kdo ví 🙂
Blbost
Zázrak že sme tu ještě dnes. Kluci s NASA jsou wella zaostalí.
Pane Jasone, rád bych se zeptal, zda je Jason Vaše křestní jméno nebo jen přezdívka. Pokud by to bylo vskutku jméno, rád bych se s Vámi kontaktoval. Já se jmenuji Iason a zatím mám pocit, že jsem v ČR jediný toho jména.
Těleso rozdělí síla .kolem tělesa kruh. Po rozdělení tělesa 8 .to jsou dvě okolnosti který rozdělí těleso. Záleží na stupnici tělesa pokud se rozdělí na dve části který jsou v podobě osmičky. Muže je okolnost vrátit do podoby kruhu .pouze teorie.
Částice asteroidu se chovaly jako písek a shlukli se opět kolem středu tělesa.