Ostře sledovaná mise sondy OSIRIS-REx k planetce 101955 Bennu NASA překvapuje: už teď totiž ví, že povrch asteroidu má jiné složení, než se vědci původně domnívali.
Sonda se na Zemi vrátí až příští rok, vědcům se ale podařilo analyzovat data z doby, kdy OSIRIS-REx v roce 2020 sebral vzorek regolitu z Bennu. A díky tomu zjistili, že pokud by sonda okamžitě po nabrání regolitu neaktivovala pomocné rakety, „potopila“ by se.
Zdá se tak, že povrch planetky není příliš pevný. Je to další z překvapení, která Bennu přináší – prvním byl objev mnoha balvanů, který podle pozorování ze Země vědci nečekali.
Pomocí počítačových modelů nyní vědci odhadují, z čeho se tedy planetka přesně skládá a jak by se mohla chovat v případě proniknutí do atmosféry Země. Nyní odborníci z NASA operují mimo jiné s možností, že by se planetka mohla v atmosféře rozpadnout, čímž by představovala jiný druh hrozby než jiné velké asteroidy.
Z Bennu některá média senzacechtivě dělají jakýsi „smrtící asteroid“ schopný vyhladit život na Zemi, což je extrémně zavádějící. V potenciálně nebezpečné vzdálenosti bude Bennu od Země nejdříve v roce 2135, a i v tu dobu je zcela nepravděpodobné, že by se k Zemi dostatečně přiblížil.
datum, které je podle současných výpočtů trajektorie planetky podle NASA nejpravděpodobnějším možným dnem nárazu, 24. září 2182, představuje jen zcela minimální hrozbu. Šanci na náraz do Země vědci vypočítali na asi 0,037 %.
Zájem o Bennu má NASA spíše proto, že se k němu dá vcelku snesitelně doletět (jak prokazuje vracející se OSIRIS-REx) a poznat zase něco víc o asteroidech a planetkách poblíž Země; a potenciálně vymyslet praktický obranný systém, kdyby lidstvo v budoucnu skutečně detekovalo nebezpečný asteroid mířící směrem k naší planetě.
Zdroj: NASA