Dalekosáhlých důsledků po vypuštění digitální měny Libra a peněženky Calibra se obávají i ty největší finanční instituce, včetně centrálních bank, které určujou monetární politiku jednotlivých zemí.
A není divu: Virtuální (krypto)měna, jejíž detaily nebude ovládat žádná národní nebo nadnárodní instituce, nýbrž asociace velmi bohatých a velmi vlivných firem, je potenciálně nebezpečná. Mimo jiné proto, že současný finanční systém je založen na důvěře – Facebooku přitom nedůvěřuje možná ani sám Facebook.
Už dnes, 16. září se zástupci Libra Association v čele s Facebookem setkají s úředníky z 26 centrálních bank, včetně Evropské centrální banky a dalších vlivných centrálních bank zemí EU. Z našich sousedů se na schůzi objeví Deutsche Bundesbank (Německá spolková banka).
Účast významných centrálních bank ukazuje, že Libru berou naprosto vážně – což je velmi dobře.
Takhle vypadá připravovaná kryptopeněženka Calibra určená pro kryptoměnu Facebooku, Libru. Zdroj: Facebook
Libra vzbuzuje obavy, Facebook půjde na kobereček
Setkání proběhne ve švýcarském Baselu. Švýcarsko je jednak sídlem Libra Association, a jednak světové centrum finančního průmyslu.
Libra Association zmínila, že je na setkání připravena a že záměrně zvolila delší dobu před reálným spuštěním měny právě proto, aby zodpověděla dotazy a zareagovala na obavy finančních instuticí.
Symbolem Libry jsou tři vlnovky těsně nad sebou
Je možné, dokonce lze snad říci pravděpodobné, že regulátoři po získání dalších informací proti Libře zakročí. Finanční trhy jsou tradičně velmi konzervativní a Libra představuje nevypočitatelnou položku.
Benoit Coeuré, člen rady Evropské centrální banky, zmínil, že laťka, které se musí Libra vyrovnat, bude velmi vysoká; tím mimo jiné naznačuje, že vůči chystané kryptoměně nebude ECB zrovna přátelsky nakloněna, což se dá předpokládat i u většiny dalších centrálních bank.
Francie i Německo už v EU otevřeně před Librou varovaly a dle jejich soudu by nemělo být možné Libru využívat ani v případě jejího oficiálního spuštění. Domnívají se, že by mohla ohrozit „monetární svrchovanost“ jednotlivých členských států EU. To není nesmyslná úvaha: Pokud budou měnu ovládat firmy a nikoliv státy, a měna se dostatečně rozšíří, bude její další vývoj v rukou korporací.
Libru mimo jiné podporuje také Visa a Mastercard, hlavní vydavatelé debetních a kreditních karet.
Zda je lepší být finančně závislý na rozmarech států nebo rozmarech firem si každý musí zodpovědět sám.
„Demokratizace financí“, kterou Libra plánuje, by také mohla být prvním příkladem stabilní kryptoměny – takové, která je svým kurzem navázána na standardní státní měny jako euro nebo dolar. Důsledky rozmachu takové měny jsou nepředvídatelné.
Název kryptoměna nemusí být pro Libru zcela správný, záleží na podrobnostech; virtuální nebo digitální měna je v současnosti vhodnější výrazivo. V ČR je mimochodem ještě docela bizarní zvláštnost v názvosloví, kdy librou označujeme měnu Velké Británie (pound sterling), přičemž Libra je Librou i v angličtině. Bude zkrátka nutné dávat pozor na velikost prvního písmena.
Zdroj: FT
