Prestižní evropská laboratoř částicové fyziky CERN sídlící nedaleko švýcarské Ženevy bude mít od roku 2026 nového ředitele. Tím se stane britský uznávaný fyzik Mark Thompson.
Thomsona, který na konci roku 2025 vystřídá stávající ředitelku Fabiolu Gianotti, čekají nelehké časy. Vedení CERNu totiž převezme ve vypjatém období, kdy bude nutno řešit nejen zajištění financování ambiciózního projektu Future Circular Collider (FCC), ale zároveň budou nejspíš stále aktuální dopady a následky probíhajícího konfliktu na Ukrajině.
Co je Future Circular Collider a proč je jeho realizace důležitá pro celý svět
Cílem zmíněného projektu FCC, jehož náklady se odhadují na 17 miliard dolarů (přes 400 miliard korun), je vytvoření 90kilometrového tunelu pro srážky částic. Zde by měli vědci z CERNu v nadcházejících desetiletích zkoumat hlubší fyzikální otázky, se kterými si stávající přístrojové vybavení zatím neví rady. Plány na výstavbu nového zařízení však hatí negativní postoj Německa, které je největším finančním přispěvatelem CERNu. Našim západním sousedům však připadají náklady na výstavbu FCC až příliš přemrštěné. Potenciální problém v realizaci projektu představují i plány Číny zprovoznit vlastní urychlovač, který by špičkovou evropskou laboratoř mohl v oblasti částicové fyziky připravit o dlouholeté prvenství.
Foto: Se souhlasem CERN
Oznámení o zvolení nového generálního ředitele CERNu přichází v době, kdy institut pokračuje v modernizaci svého současného zařízení, Velkého hadronového urychlovače (LHC), do něhož investuje 1,5 miliardy eur (bezmála 38 miliard korun). Cílem tohoto úsilí je udržet experimenty zde probíhající na špičce světové částicové fyziky. Očekává se, že Thomson se zaměří na udržení vědeckého rozmachu laboratoře a zároveň na řešení skepse, která LHC začíná obklopovat.
Mark Thomson se od roku 2026 ujme vedení výzkumého institutu pro částicovou fyziku CERN. Foto: Se souhlasem CERN
Mark Thompson je považován za člověka, který se shoduje s vizí své předchůdkyně a současné ředitelky CERNu Fabioly Gianotti. Jeho přístup ale nejspíš zahrnovat transparentní rozhodování s ohledem na rozdílné názory uvnitř vědecké komunity. Bývalá předsedkyně rady CERN Ursula Bassler však vyjádřila ohledně změny ve vedení optimismus, a zmínila, že Thompson je velmi schopný ve zvládání složitých problémů spojených s projektem LHC – v roce 2012 se například podílel na objevu slavného Higgsova bosonu, ke kterému výrazně přispěl právě tento urychlovač.
Thomsonovo jmenování prvním britským ředitelem CERNu po více než dvaceti letech je novým větrem do plachet jednoho z nejpokročilejších výzkumných ústavů na světě. O tom, jak se mu bude na vedoucí pozici dařit, se v blízké budoucnosti budeme moci sami přesvědčit.
