Čeští značkáři se u nás doma pěkně zapotí. Máme totiž v tuzemsku až 42 tisíc kilometrů pěších tras, které je nutné s pravidelností obnovovat. Navíc k nim každoročně přibude v průměru 200 kilometrů nových tras.

Česká republika je v tomto směru unikum. V málokterém státě naleznete tak hustou síť turistických značení. A navíc s takovou historickou tradicí. Vůbec první turistické značky se v Čechách objevily už v roce 1884 v Beskydech na hoře Radhošť.

Málo se to ví, málo se o tom mluví. Tuzemský systém turistických značek míří poslední roky totiž také do světa. O vyznačování svých stezek dle naší normy mají zájem například v Brazílii, Gruzii či Albánii. Bez přehánějí se tak dá říci, že Češi v podstatě pokládají základ turistickému průmyslu. V létě tak vyrazí do světa až stovka značkařů.

Pro srovnání: daleko větší Maďarsko má jen 11 tisíc kilometrů pěších tras, Bulharsko šest tisíc a například Nizozemsko pět tisíc.

V Brazílii pomáhají Češi už od roku 2015. Prakticky od nuly začínají s vyznačováním v Gruzii. Právě v gruzínském Tušsku pracuje Česká rozvojová agentura až s 20 dobrovolníky na několikaletém projektu (mimo samotného značení tras zde také opravuje hrad Keselo).

„Zkušenost s turistickým značením v ČR je považována za nejspolehlivější a nejpropracovanější nejen v Evropě, ale i globálně, což se potvrdilo i v Tušsku,“ řekl serveru E15 Michael Hošek z evropské asociace chráněných území Europarc Federation.

České turistické značení je čím dál víc vidět také v Zakarpatské Ukrajině a v rumunském Banátu. Všude se jedná spíše o projekty dlouhodobého rázu a neustále přibývají další. České know-how je tak stále více prosazováno jako nejlepší možná norma turistických značení. Máme tedy právo být patřičně na co hrdí.