Tým fyziků a chemiků z Bristolské univerzity chce recyklovat radioaktivní materiál přímo z prostorů dřívější atomové elektrárny v Gloucestershiru.
Vyhořelé palivo by se z místa muselo odstranit i tak, vědci však pro něj chtějí najít využití ve formě dlouhodobého zdroje energie. Postup má být takový, že z radioaktivního grafitu extrahují izotopy radiokarbonu (Carbon-14), což sníží náklady i časové nároky celé operace.
Jaderná elektrárna v Berkeley přestala generovat energii už v roce 1989, bezpečnou pro odstraňování zbylého materiálu se ale stala až nyní.
Problémový odpad na efektivní zdroj energie?
Odpad je v současnosti umístěn v betonových „trezorech“ osm metrů pod zemí. K odstranění zbytků paliva bude zapotřebí specializovaného vybavení.
Bristolským vědcům se podařilo vyrobit umělý materiál – druh diamantu – který, pokud je vložen do radioaktivního pole, generuje malý elektrický náboj; vzhledem k životnosti radiokarbonu (poločas rozpadu je 5 730 let), by byly baterie na tomto základě schopné vyrábět elektřinu mnoho lidských generací. Vše je ale samozřejmě vysoce experimentální.
Výzkum však je v relativně pokročilé fázi. Práce je součást projektu ASPIRE, vedoucím týmu je Tom Scott ze School of Physics v Bristolu.
Kromě prostředí, kde není možné využívat tradičnější zdroje energie, by šlo „radioaktivní baterie“ využívat i třeba v kardiostimulátorech nebo naslouchátkách. Pro lidi při běžném používání nebezpečné nejsou.
V případě pokračování projektu by je v budoucnu šlo využít třeba také pro pohánění satelitů nebo jiných kosmických plavidel.
Takováto recyklace radioaktivních zbytků grafitových tyčí (nikoliv jaderného paliva, pozor) by nejen umožnil jaderným elektrárnám fungovat efektivněji a bezpečněji, ale také po konci jejich životnosti znovu generovat energii.
Atomové elektrárny patří mezi nejefektivnější zdroje energie; jsou navíc relativně čisté a vysoce výkonné. Mezi jejich největší problémy naopak patří otázka, co dělat s vyhořelými zbytky paliva. Plus, a to je také problém, ke kterému přispěla hlavně tragická havárie jaderné elektrárny v Černobylu. Vždy je tu riziko lidských omylů a pokažení jednoho reaktoru, které vede ke kontaminaci širokého okolí.
Problémové mohou být také přírodní katastrofy, jak ukázala Fukušima. Nicméně, v případě dodržení bezpečnostních postupů a kvalitně postaveného základu (Fukušima nesplňovala bezpečnostní standardy a Černobyl ani zdaleka) by něco takového hrozit nemělo.
Diamantové baterie nyní slibují nové možnosti pro staré pozůstatky elektráren.
Zdroj: University of Bristol
Dobrý den, ano, je to tak, kolegovi jsem překlep opravit. Děkujeme za upozornění a přeji hezký den 🙂
Dobrý den, moc díky za upozornění, to jsem se netrefil 🙂 pěkný den