Astronomové slaví důležitý úspěch – vůbec poprvé se jim podařilo zachytit detailní snímek hvězdy mimo naši Galaxii. Hvězda WOH G64 je obří červený veleobr nacházející se 160 000 světelných let od Země ve Velkém Magellanově oblaku. Nachází v pokročilé fázi svého života, kdy odhazuje své vnější vrstvy, což je proces, který předchází mohutné explozi supernovy.
Pozorování bylo možné díky evropské observatoři Very Large Telescope Interferometer (VLTI) v Chile, konkrétně jejímu přístroji GRAVITY. Ano, právě tam sídlí Evropská jižní observatoř, která přináší jedinečný vhled do životního cyklu největších hvězd ve vesmíru. Česká republika se k ESO připojila 30. dubna 2007 a na jejím chodu se tak podílí naši vědci i stát formou financování.
Teleskopy VLTI jsou schopny fungovat jako jeden velký o průměru 16 metrů. Foto: Se souhlasem ESO
Umírající obr mimo Mléčnou dráhu
WOH G64 je červený veleobr, jehož velikost je přibližně 2 000× větší než naše Slunce. Pokud by tato hvězda byla umístěna do středu naší Sluneční soustavy, její povrch by sahal daleko za oběžnou dráhu Jupitera. Hvězdy v této fázi jsou nejen jedny z největších a nejjasnějších ve vesmíru, vědci také mají dobře zmapované, co po této fázi následuje. Pokud si velikost stále nedokážete představit, doporučujeme video od matematika Davea Richesona.
Hvězdná proměna v přímém přenosu
Detailní pozorování WOH G64 přináší vzácnou příležitost sledovat závěrečné fáze života obří hvězdy. Astronomové je sledují již desítky let. Poprvé byla objevena v roce 1981, kdy ji vědci identifikovali jako jednoho z nejzářivějších červených veleobrů. Její dramatické ztemnění v poslední dekádě naznačuje zásadní proměny, které ji přibližují k jejímu nevyhnutelnému osudu – explozi supernovy.
Podle vědců jde o první přiblížený snímek hvězdy mimo naši galaxii Mléčnou dráhu. Vzdálena je 163 100 světelných let. Foto: Se souhlasem ESO
Nově pořízený snímek ukazuje vajíčkovitý kokon prachu obklopující hvězdu a slabší vnější prstenec materiálu. Tento prachový kokon je výsledkem masivního odhazování hmoty hvězdou.
Během své poslední fáze života hvězda odhazovala obrovské množství plynu a prachu, což postupně formovalo její současnou podobu. Podle vědců se hvězda možná transformuje z masivního červeného veleobra na menší a žhavější hvězdu. Tento proces však může trvat další tisíce let, než bude završena monumentální explozí, která by byla viditelná ze Země pouhým okem.
Objev by nebyl možný bez špičkových technologií observatoře VLTI. Kombinací světla z několika teleskopů dokáže VLTI získat detailní pohled na objekty, které byly dříve mimo dosah vědeckých přístrojů. Přístroj GRAVITY, který byl použit k zachycení obrazu WOH G64, představuje špičku ve své oblasti a umožňuje nahlédnout do složitých procesů probíhajících uvnitř hvězd.
„Tento objev je srovnatelný s tím, jako kdybychom dokázali spatřit člověka na Měsíci,“ uvedl Dr. Jacco van Loon, ředitel observatoře Keele a spoluautor studie. Pozorovat hvězdu v sousední galaxii s takovým detailem představuje podle vědce významný krok vpřed v chápání evoluce hvězd.
Klíč k tajemství kosmické chemie
Význam studia hvězd, jako je WOH G64, sahá daleko za hranice obyčejné lidské zvědavosti. Masivní hvězdy a jejich exploze supernovy hrají zásadní roli v kosmické chemii – vytvářejí a rozptylují těžké prvky, jako je uhlík, kyslík a železo, které jsou klíčové pro vznik planet i života. Pozorování WOH G64 tak přispívá k pochopení procesů, které umožnily vznik našeho světa.
Dr. Darren Baskill, fyzik a astronom z University of Sussex, zdůrazňuje význam těchto studií: „Taková práce nám pomáhá pochopit závěrečné fáze hvězdné evoluce, než hvězdy ukončí svůj život jako supernovy. Tyto červené veleobry a následné supernovy jsou zodpovědné za většinu chemických prvků, z nichž jsme my lidé složeni.“
Ačkoliv příběh WOH G64 ještě zdaleka nekončí, astronomové plánují její další sledování. Jak hvězda slábne, bude její pozorování stále náročnější, avšak budoucí vylepšení přístrojů VLTI slibuje ještě detailnější pohledy a objevy.
Zdroj: ESO, Dave Richeson
