Neutronová hvězda je tvořená hlavně neutrony, které drží pohromadě silné gravitační působení. Jde o konečné stádium vývoje hvězdy; jde vlastně o zbytky po výbuchu některých typů supernovy.
Tyto pozůstatky hvězd mají pevně danou horní hranici hmotnosti – příliš masivní hvězda se totiž nemůže neutronovou hvězdou stát a místo toho se promění v černou díru. Najít ale přesnou hranici, do které se hvězda ještě stane neutronovou hvězdou, a nikoliv černou dírou, se však zatím astronomům a vědcům ještě nepodařilo.
Malinký gigant
Nový objev učiněný pomocí observatoře Green Bank Telescope (GBT) by mohl vědcům pomoci, neboť jde o dosud nejmasivnější nalezenou neutronovou hvězdu, u níž se vědci domnívají, že dosahuje téměř maxima hmotnosti, do které se ještě hvězda nepromění v černou díru.

Umělcova představa o radioaktivní iluminaci vydávané neutronovou hvězdou. Zdroj: NASA, Caltech-JPL
Neutronové hvězdy mají nejvyšší hustotu ze všech objektů ve vesmíru s výjimkou černých děr; jsou natolik pevně stlačené a zhuštěné, že jedna neutronová hvězda o velikosti kostky cukru by na Zemi vážila asi sto milionů tun. Je jich navíc hodně, astronomové dle současných odhadů předpokládají asi 100 milionů neutronových hvězd, a to pouze v Mléčné dráze.
Objevená hvězda je rychle rotující pulsar nazývaný poněkud krkolomně J0740+6620. Má 2,17× větší hmotnost než naše Slunce, a to pouze v malé sféře o průměru 30 kilometrů.
Podle dat z observatoře gravitačních vln LIGO a podle poznání získaného při spojení neutronových hvězd by mohla J0740+6620 představovat horní hranici hmotnosti, kterou může neutronová hvězda mít – nebo se alespoň tomuto limitu velmi blížit.

Umělcova představa pulsaru se znázorněním rádiových vln, vyzařovaných z magnetických pólů. Zdroj: NASA/S. Pineault, DRAO
Zdroj: Universe Today