Ohřívání planety má podle vědců nečekané dopady. Teplokrevná zvířata se historicky zmenšila hned dvakrát a to vždy v obdobích, kdy se zvýšila hladina oxidu uhličitého a vzrostly teploty.
Přinejmenším trojice živočišných druhů se před 54 miliony let náhle zmenšila, když se planeta začala znatelně ohřívat. Jeden z nich, malý druh koně rodu Arenahippus, se zmenšil o 14 procent, což znamenalo při běžné váze 7,7 kg pokles na 6,6 kg. Ukázala to analýza zubních fosílií.
Podle vědců by se mohla situace opakovat a savci se kvůli globálnímu oteplování mohli znatelně zmenšit. Dobrou zprávou je, že se to netýká lidí. „Jedná se o něco, co bychom měli důsledně sledovat,“ řekl jeden z výzkumníků. „Otázka je, jak rychle tyto změny budou probíhat. Zmíněný druh koně byl velký jako pes, než došlo ke zmenšení. Poté už byl vzrůstem spíše jako kočka.“
Scvrkli se předci koní i krav
Další z tvorů, který zmenšování zasáhlo, byl příbuzným lemura. Ten se zmenšil o pouhá 4 procenta, což se nemusí zdát jako mnoho, ale ve skutečnosti je to poměrně výrazné, neboť se tento druh postupem času spíše zvětšoval.
Obrázek ukazuje kus čelisti předchůdce koně rodu Sifrhippus z doby před přibližně 56 miliony let, kdy došlo k oteplování Země. Horní čelist patřila stejnému druhu před oteplováním, dolní po něm.
Předchozí studie zjistily podobné zmenšení u savců, včetně předchůdců koní, k čemuž došlo v době před 56 miliony let. Zmenšení se týkalo i dalších druhů, např. prapředků krav.
Podle nové studie globální oteplování vždy také způsobí zmenšení savců. Oba jevy jsou propojeny po miliony let. „Výsledky jsou velmi důležité, neboť ukazují další nezávislé potvrzení, že velikost savců se řídí podle změn klimatu,“ zmiňuje Jonathan Bloch, kurátor oddělení paleontologie v muzeu přírodních věd na Floridě, který se studie přímo neúčastnil.
Čím bude tepleji, tím budou teplokrevní tvorové menší, zima zafunguje opačně
„Když vidíme opakující se vzory, můžeme se z nich poučit. A v tomto případě nám historie dobře ukazuje, jak to může být se savci při globálním oteplování.“ Studie zabývající se globálním oteplováním jsou postavené na výzkumu fosilií nalezených na území tzv. Bighornské pánve.
Geologické složení Bighornské pánve tvoří sedimentární horniny stáří od kambria až po miocén. Sedimentární horniny sahají do hloubky až 6,1 km. Východní část pánve je bohatá na fosilie.
V horkém podnebí jsou savci a další teplokrevní živočichové nuceni více chladit svůj organismus, takže se zmenšují. Menší zvířata mají v poměru k váze větší plochu kůže, takže může teplo efektivněji unikat do prostoru. Větším zvířatům se naopak daří lépe v zimě, protože mají kůže v poměru ke hmotnosti méně.
Větší přírodní oteplování před 56 miliony let, kdy se teploty zvětšily o 5,8 stupně Celsia, pravděpodobně způsobilo uvolnění obřích metanových ložisek z na dně oceánu. Metan pocházel z mrtvých rostlin a živočichů.
