Je to ironické. Poslech hudby vlastně zažívá zlaté časy, služby jako Spotify, Apple Music nebo YouTube umožňují poslouchat téměř cokoliv v celkem přijatelné kvalitě; jenže peníze z toho umělci moc nevytěží, a streamovacím platformám samotným peníze také chybí.

80 % obratu hudebního průmyslu z celé první poloviny letošního roku už pochází ze streamovacích služeb. Co to znamená? Jednak to, že se průmysl zotavil po výrazných propadech zisků a prodejů na počátku tisíciletí.

Jednak ale také to, že poskytovat hudbu skrze Spotify a další podobné platformy, a nebýt velkou hvězdou s miliony posluchačů, se nevyplatí. Za jeden poslech jeho písničky nedostane hudebník od streamovacích služeb skoro nic, a tohle nic je ještě rozděleno mezi nakladatele, producenty a další, přičemž poslední v řadě stojí samotný autor.

Hodně posluchačů, málo peněž

Marže je skutečně malá, a výrazně víc se vyplatí jak jiná forma digitálního prodeje, tak samozřejmě fyzické nosiče.

Samotný prodej hudby tak není příliš výdělečný, obzvláště pro kapely, které nepatří mezi ty nejprodávanější a nejposlouchanější; pro zisky je tak nutné jezdit po koncertech a festivalech, prodávat merchandising a podobně.

Fyzické prodeje nosičů také klesají, snad místy s výjimkou gramofonových desek, které si našly svou, byť minoritní, pozici na trhu.

Možná větší problém, než příjmy hudebníků je ovšem to, že ani samotné streamovací platformy moc nevydělávají. Velmi špatně je na tom kupříkladu Spotify, které je sice nejznámější, největší a má obrovskou uživatelskou základnu, ale zisk se firmě nedaří generovat ani zdaleka.

V poslední době je to celkově takový zvláštní trend. Máme tu velké, známé, inovativní firmy jako Tesla nebo Uber, o kterých je sice hodně slyšet a jsou i hodně vidět, ale jejich hlavní účel – vydělávat peníze – se jim prozatím vůbec nedaří. Konkrétně právě Uber za celých 10 let své existence neměl jediné čtvrtletí, kdy by vydělal více peněz, než utratil. Propálil už desítky miliard dolarů.

Zdroj: Engadget