Hacknutí mikrovlnky moc užitku nikomu nepřinese, ale průmyslové kamery, mikrofony, nebo i jen chytré budíky…? Vše je navíc připojení k internetu a často i navzájem propojeno v síti, což nebezpečí ještě zvyšuje.
Internet věcí a chytrá domácnost jsou nadmíru lákavé koncepty – slibují usnadnění každodenní rutiny, zpříjemnění života, často jde o zábavné technologické hračky, které navíc nejsou až tak hrozně drahé. Jenže jejich míra zabezpečení je věc, o které výrobci a prodejci neradí mluví. A není se čemu divit.
Hacknutých zařízení internetu věcí je navíc opravdu vysoký počet, to nám už v roce 2016 ukázal botnet Mirai – 600 000 elektronických produktů, často CCTV kamer, pod správou jediné skupiny.
V roce 2017 hrozila ještě horší událost: Ve Spojených státech museli zdravotníci „stáhnout“ téměř 500 000 kardiostimulátorů – a to nahráním nového firmwaru odborníky v nemocnicích (vyndat z pacientů kardiostimulátor a nahradit jej jiným by bylo velice nebezpečné). Proč? Nedostatečná ochrana před potenciálními kybernetickými útoky a obava před zneužitím kritických zranitelností.
Šance na reálné hacknutí kardiostimulátorů prý byly velice nízké. Avšak už samotná možnost hacknutí něčeho, na čem je potenciálně závislý život člověka, je děsivá.
Pozor na auta bez klíčů, zmizet mohou během sekund
Pokud ani kardiostimulátory nejsou dobře zabezpečeny, tak si představte, jak bezpečný je váš chytrý zvonek nebo budík. „Vůbec“ bude pravděpodobně velmi blízko správné odpovědi.
Ačkoliv se o problému zabezpečení internetu věcí nejčastěji hovoří se spojitosti s podniky, je to jen jedna strana rozšířeného problému. Domácnosti na tom nejsou o nic lépe – a právě do nich bude internet věcí pronikat stále častěji. Chytré lednice, chytré budíky, chytré zvonky, chytré klíče od auta, chytrá mikrovlnka, chytrá pračka, to vše existuje a ještě mnohem víc – většina je připojena k internetu, část komunikuje bezdrátově. Vše je nebezpečné.
I například auta lze dnes ukrást o mnoho snáze než dříve, v Německu se tak děje u drahých aut plných elektroniky. A to během několika málo sekund. Žádné rozbití oken a spojování drátků – jen malý přístroj, trocha času a pokročilých znalostí.
Je důvod, proč na nedávné tiskové konferenci společnosti ESET mluvili zástupci firmy o internetu věcí jako o „internetu hrozeb“ – Internet of Threats. Společnosti zabývající se kybernetickou bezpečností si situaci uvědomují.
Stav se postupem času zlepší, o tom není pochyb. Byť spotřebitelé prozatím vykazují až zarážející nezájem o zabezpečení vlastní domácnosti a automobilů (o tom svědčí i to, že proti notoricky špatně zabezpečenému systému Android od Googlu v automobilech nikdo příliš neprotestuje), vzniklé problémy a následná medializace donutí výrobce začít o bezpečnost více dbát a časem, doufejme, ji i standardizovat pomocí bezpečnostních certifikátů pro internet věcí.
Do té doby je dobré mít se na pozoru a zjišťovat si, zda mají vaše zařízení alespoň základní zabezpečení.
