Jak chutnají barvy? Vědci objevili souvislosti ve zbarvení nápoje s jeho očekávanou chutí

Když si koupíme Coca-Colu, Pepsi, Kofolu nebo podobný druh nápoje, už předem tušíme, jak bude chutnat, protože jsme zvyklí na konkrétní kombinace barvy a chuti. To alespoň tvrdí skupina vědců z Pensylvánské státní univerzity.

„Barva nápoje ovlivňuje, jak si myslíme, že bude chutnat,“ narovinu popisuje John E. Hayes, docent potravinářských věd a vedoucí výzkumu. „Například žlutá bývá běžné spojování s nápoji, které jsou kyselejší – jako limonády – zatímco červená zase se sladšími, často sportovními nápoji.“

Vědci zkoumali nejen současné vypěstované asociace mezi barvou a chutí, ale také to, zda si lidé mohou zvyknout na odlišné kombinace barvy a chuti a také na samotný proces, jakým spojitosti získávají.

Červená sladká, žlutá kyselá, černá colová

Dodatečným cílem projektu bylo zjistit, proč majoritě strávníků v některých druzích jídla či nápojů hořkost vyhovuje, zatímco v jiných ne.

Barevně rozlišené vzorky chutí. Zdroj: Pensylvánská státní univerzita

„Hořkost může značit toxicitu, ale stále si vychutnáváme věci jako kávu, čokoládu nebo pivo,“ popisuje Molly J. Higginsová, studentka doktorského programu potravinářských věd. „Proč nám některé hořké potraviny chutnají, ale jiné ne?“

Ve výsledku se vědci zaměřili na zkoumání toho, zda mají potraviny odlišné druhy hořké chuti – nikoli míry hořkosti, ale samotných chuťových vjemů. To by mohlo pomoci vysvětlit, proč někomu chutná káva, ale už ne hořká čokoláda.

Nejprve se vědci pokusili naučit účastníky experimentu spojovat si konkrétní barvy s chutěmi v odlišných kombinacích, než na jaké jsou zvyklí. Zelená barva reprezentovala sladkost, červená hořkost, žlutá a modrá pak kyselost, respektive ostrost (pikantnost). Záměrně se vyhnuli klasickým kombinacím typu žluté pro kyselé nápoje a červené pro sladké.

U tohoto červeného nápoje by pravděpodobně většina z nás očekávala velmi sladkou chuť.

Hořkou chuť nerozlišíme, vyplývá z výsledků

Účastníci nejprve v sérii čtyř testů dostali barevně rozlišené nápoje, následně obdrželi identické, avšak bezbarvé vzorky. Ty museli postupně ochutnávat a pro každý z nich vybrat vhodnou barvu.

Testovaným subjektům se podařilo vybrat vhodnou barvu a chuť v 59 % času, což vědce překvapilo – šlo o vyšší výsledek, než očekávali. Pokud by účastníci vybírali náhodně, statistiky řečeno by se strefili přibližně ve 25 % případů; rychle si tak na nové barevné asociace zvykli, a to jen po čtyřech sériích. Někteří účastníci dokonce správně barevně rozřadili všechny vzorky.

Následně vědci vyzkoušeli, zda jsou účastníci schopni rozlišit tři odlišné hořké chuti: kofeinovou, chininovou (součást např. toniků) nebo tetralonovou – ty opět rozlišili barevně.

U této části experimentu nedokázali lidé spojit barvu s chutí ve větší míře, než jako kdyby postupovali náhodně.

Vědci hodlají ve svých pokusech pokračovat. Praktickým výsledkem by mohly být doporučení pro potravinářské společnosti, minimálně co se týče výroby nových nápojů a kombinace barvy a chuti tak, aby si zákazníci co nejrychleji zvykli.

Zdroj: 1, 2

avatar
  Odebírat  
Upozornit na
Blockchain a kryptoměny Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá věda Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré studie Chytré technologie Chytré zprávy IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
LG gram 17 je nejlehčí 17″ notebook na světě. Váží jen 1 340 gramů
Včely jako pomocnice zemědělců? Pomocí batůžků s miniaturními snímači mohou monitorovat stav úrody
Do mezihvězdného prostoru a dál: Druhá sonda v historii lidstva pronikla za hranice heliosféry

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

Na Grónsko dopadl kilometrový asteroid: Velký dopadový kráter zmizel pod kilometrem ledu

Neznámý dopadový kráter byl objeven pod kilometr tlustým Grónským ledovcem. S velikostí odpovídající rozloze Paříže se řadí mezi největší známé...

Zavřít