Zemětřesení v Turecku a Sýrii zasáhlo oblast o velikosti Británie obrovskou silou, která doslova rozervala zemský povrch a způsobila rozsáhlé škody. Jelikož se k tématu vyrojila řada spekulací a konspirací, snaží se vědci a odborníci vysvětlit, jak je něco takového možné. V článku vám přinášíme souhrn z tweetů českého odborníka Petra Brože, který se v Geofyzikálním ústavu Akademie věd zabývá geologií vesmírných těles a popsal důvody toho, proč bylo zemětřesení v Turecku tak ničivé.

Seznamte se, to je on. Strike-slip. Druh zlomu, na kterém dochází (převážně) k horizontálnímu posunu. Což znamená, že horninové bloky kloužou vedle sebe. A je to právě strike-slip, který úřadoval v Turecku a severní Sýrii. Co byste o tomhle typu zlomů měli vědět?

Začněme tím, že strike-slipy jsou dvojího typu. Rozlišujeme dextrální a sinistrální. Jaký je mezi nimi rozdíl? Představte si sebe, jak stojíte rozkročeni na strike-slipu a díváte se rovnoběžně se zlomem. Pokud vám levá noha ujede dopředu a pravá dozadu, jste na dextralním zlomu.

Seznamte se, to je on.

Strike-slip.

Druh zlomu, na kterém dochází (převážně) k horizontálnímu posunu. Což znamená, že horninové bloky kloužou vedle sebe.

A je to právě strike-slip, který úřadoval v Turecku.

Co byste o tomhle typu zlomů měli vědět?🧵 pic.twitter.com/ajYi9MeWF5

— Dr. Petr Brož (@Chmee2) February 8, 2023

Pokud vám ujede levá dozadu a pravá dopředu, jste na sinistrálním strike-slipu. Strike-slip zlom se může nacházet v podstatě kdekoliv, kde máte napětí. Nicméně pokud se nachází v místě, kde je litosférické rozhraní – tedy na předělu mezi jednotlivými litosférickými deskami, hovoříme o tzv. transformním rozhraní, případně o transformním zlomu. Stále je to strike-slip, ale jen FAKT obrovských rozměrů.

Zemětřesení spustilo nahromadění kritického množství energie

Aby na zlomu došlo k pohybu, je potřeba nashromáždit kritické množství energie. Jak si to představit? Položte šmirgl papír na dřevo a zatlačte na něj. Dokud nezatlačíte dostatečně silně, papír se nesmekne… Stejně tak se nehnou horninové bloky, dokud není dostatečná síla.

Jelikož máme na Zemi deskovou tektoniku, všechny litosférické desky se nějak pohybují. Pomalu, (statisticky) pár mm za rok… Desky se tak tlačí různě na sebe a vytváří napětí. To se pomalu hromadí. A hromadí. A hromadí…

Až se jednou dosáhne kritické úrovně… A jako můžete pak posunout šmirgl papír, dokáží se v ten moment posunout i litosférické desky. Výsledkem je náhlé uvolnění energie v podobě pohybu desky, která poposkočí během chvilky klidně o pár metrů.

Až se jednou dosáhne kritické úrovně… A jako můžete pak posunout šmirgl papír, dokáží se v ten moment posunout i litosférické desky.

Výsledkem je náhlé uvolnění energie v podobě pohybu desky, která poposkočí během chvilky klidně o pár metrů.https://t.co/EXLwHDA5kV

— Dr. Petr Brož (@Chmee2) February 8, 2023

Stejně jako popotlačení šmirglu papíru neproběhne hladce, tak ani posun litosférických desek neproběhne jen tak. Desky se na ploše kontaktu o sebe třou. Dojde tak ke tření, které vede k tomu, že se deska v okolí místa kontaktu roztřese. A vznikne tak zemětřesení.

Jelikož litosférické desky utváří zemskou kůru, tedy tu nejsvrchnější slupku planety, k otřesům dochází relativně nehluboko pod povrchem To vysvětluje, proč zemětřesení na transformních rozhraních jsou zpravidla relativně mělká.

Proč je mělké zemětřesení nebezpečné?

Jak víte z testíku, pokud budete mít dvě stejně silná zemětřesení a dojde k nim v různých hloubkách, bude platit, že čím hlouběji k otřesu dojde, tím (zpravidla) lépe pro lidi na povrchu Seismické vlny se totiž částečně utlumí, než se dostanou na povrch.

Seismické vlny postupně ztrácí svou energii, jak prochází horninami. Je to mimochodem důvod, proč se Země po zemětřesení netřese celá a navždycky… Uvolněná energie dokáže rozetřást jen určitou oblast silně a čím je vlna od místa vzniku dále, tím je slabší. Až někde zanikne.

Jenže opačně platí, že pokud k zemětřesení dojde blízko povrchu, energie se moc neztratí a vlny tak mají pořádnou sílu. Mělká a silná zemětřesení na transformních zlomech mají velice ničivý potenciál. Pokud máte předplatné, pěkně to vysvětluje Vašek Kuna pro Hospodářské noviny.

Když pak máme smůlu a na transformním zlomu nás historicky napadlo postavit města (aneb San Francisco by mohlo vyprávět), máme zaděláno na pořádný malér. Na malér, který jsme teď mohli vidět.

Pohled na koleje, které byly položeny přes zlomovou plochu.

Posun dvou bloků kůry podél sebe krásně patrný.

Díky @VKusbach za upozornění. https://t.co/0OQWdQ7Qwr

— Dr. Petr Brož (@Chmee2) February 8, 2023

Co si z toho odnést?

Ne, nemusíte si teď omotat hlavu alobalem a podivovat se nad malou hloubkou tureckého zemětřesení a vysvětlovat to celosvětovým spiknutím a HAARPem.

Stačí, když si přečtete článek o deskové tektonice a zapamatujete si, že hloubka zemětřesení je na světě různá dle toho, co na daném místě zrovna dělají litosférické desky. Kde se o sebe třou… třese se to zpravidla kousek pod povrchem

Až opadne první šok z neštěstí, měli bychom přemýšlet, co dál Nedokážeme zastavit pohyb litosférických desek. Co ale dokážeme, je finančně podporovat vznik systému včasného varování, které dokáže varovat lidi před příchodem ničivých seismických vln.

Tyhle systémy nedokáží zemětřesení předpovědět. A ani vám nedají upřímně moc času. V závislosti na tom, jak jste od vzniku zemětřesení daleko, dostane od pár sekund po pár desítek sekund. Ale tohle může být čas, který může rozhodovat mezi životem a smrtí.

A tohle přesně pomáhá vyvíjet Dr. Vašek Kuna u nás na @GFU_AVCR. Až se tak zas jednou budete ptát, k čemu je základní výzkum a věda obecně dobrá, tak třeba k tomuhle…

Chcete pomoci? Podpořit zasažené oblasti můžete prostřednictvím sbírek, které pořádá Člověk v tísni či Adra.

Autor textu, Mgr. Petr Brož, Ph.D., na svém twitterovém kanálu šíří osvětu kolem sopek, vesmíru a o dalších vědeckých tématech. Od roku 2010 působí jako vědecký pracovník na Oddělení geodynamiky, kde se věnuje výzkumu sopečné činnosti napříč sluneční soustavou. Specializuje se na projevy sopečné činnosti na povrchu Marsu; převážně na malá sopečná tělesa vznikající při krátkodobé sopečné aktivitě vlivem odplyňování magmatu; na základně morfologické a morfometrické analýzy satelitních fotografií a topografických dat.

Zdroje: 1, 2
Úvodní fotografie: Freepik