Jak vzácný je život? Obyvatelná zóna hvězd je zřejmě o dost menší, než jsme si mysleli

To, že existuje ve vesmíru zóna u každé hvězdy, kde je vznik planetárních podmínek teoreticky vhodný pro život na bázi uhlíku, je známá věc. Vědci však nyní teoretizují, že je možná ve skutečnosti menší, než si myslíme.

Obyvatelná zóna je komplexní záležitost: závisí totiž i na intenzitě světla vyzařovaného hvězdou. Zatímco u naší Země, která náleží k poměrně silně zářícímu slunci (byť naše Slunce rozhodně není žádným přeborníkem), je obyvatelná zóna poměrně široká, u takového červeného trpaslíka už je docela omezená, pokud je vůbec realistická.

Více o životu ve vesmíru:

Planet je však hodně. Jen v naší galaxii je podle vědců přes 40 miliard planet zemského typu, přičemž odhadem 11 miliard z nich může obíhat kolem hvězd podobných Slunci. Jde však samozřejmě pouze o kvalifikované odhady – naše galaxie je sice jen jednou z mnoha, ale přesto je Mléčná dráha pro současný stav technologie příliš obrovská na to, abychom o ní věděli přesné informace. Jiné odhady předvídají 60, nebo dokonce i přes 100 miliard planet v obyvatelné zóně.

Obrázek: Jak vzácný je život? Obyvatelná zóna hvězd je zřejmě o dost menší, než jsme si mysleli

Obyvatelná zóna dle současných odhadů – a i „neoptimistická“ část je příliš optimistická, zdá se. Zdroj: Chester Harman (CC BY-SA 4.0)

Kde se může skrývat život?

Konec konců, někdy se nové planety odhalují dost těžko. Ještě stále se spekuluje nad tím, že i v naší sluneční soustavě je možná tajemná „desátá“ planeta.

Co se týče exoplanet (extrasolárních planet) o kterých skutečně víme, známe 3 917 potvrzených planet obíhajících v 2 918 slunečních soustavách; 3 368 na potvrzení čeká, většinu z nich pomohl odhalit Keplerův vesmírný dalekohled.

Z těchto známých planet kolem 50 krouží právě v obyvatelné zóně, vzdálenosti, v níž se teoreticky může na povrchu vyskytovat tekutá voda.

Samozřejmě, odhady vědců mají své nedostatky, například to, že automaticky předpokládají život na bázi uhlíku známého ze Země. Avšak vesmír je velký, neprozkoumaný a stále tajemný: Spekulovat nad formami života založené na jiném prvku, kupříkladu křemíku, sice nehodláme, avšak je to možnost, jíž nelze zcela odmítnout.

Obrázek: Jak vzácný je život? Obyvatelná zóna hvězd je zřejmě o dost menší, než jsme si mysleli

Takhle přibližně vypadá Venuše na počítačem generovaném snímku. Venuše teoreticky mohla v minulosti život podporovat, minimálně se předpokládají dřívější tekuté oceány; skleníkový efekt je zde však absolutně destruktivní a vytvořil z ní ohnivé peklo. Zdroj: NSA/JPL-Caltech

Nicméně zpět k obyvatelné zóně. Nedávný výzkum publikovaný v peer-reviewed magazínu Technology Review ukázal, ze současné odhady o obyvatelné zóně jsou zřejmě příliš optimistické, a je menší, než si astronomové dosud mysleli. Studii vedl Edward W. Schwieterman z Kalifornské univerzity, který spolupracoval s vědci z různých institucí založených nebo sponzorovaných NASA.

Existence povrchové vody navíc zdaleka není garantem vzniku život; stejně jako přítomnost kyslíku, oxidu uhličitého nebo oxidu uhelnatého. Příliš vysoká koncentrace jednotlivých prvků by totiž pro vznikající organismy byla toxická, příliš nízká by zase vznik života neumožňovala; vědci však zde opětovně předpokládají vývoj života podobného Zemi.

Podceňujeme vzácnost podmínek vhodných pro život na bázi uhlíku?

Pravdu však zřejmě mají vědci v tom, že naše dosavadní představy o obyvatelné zóně jsou příliš optimistické. Kromě vzdálenosti od hvězdy hraje roli také například skleníkový efekt atmosféry, její hustota a mnoho dalších vlivů.

Obrázek: Jak vzácný je život? Obyvatelná zóna hvězd je zřejmě o dost menší, než jsme si mysleli

Umělecká představa exoplanety s měsíci u červeného trpaslíka. Zdroj: D. Aguilar / Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics

Velmi zajímavé jsou odhady Schwietermana a jeho kolegů týkající se exoplanet. Ty mají podle něj běžněji vyšší koncentrace oxidu uhelnatého, což sice zvyšuje pravděpodobnost na vznik přijatelného skleníkové efektu, avšak by byl toxický pro vyšší formy života odpovídající zemskému standardu. Exoplanety navíc častěji obíhají kolem chladnějších hvězd (červení trpaslíci jsou ve vesmíru výrazně běžnější, Technology.org uvádí 75 % všech hvězd), je navíc u nich největší pravděpodobnost vzniku terestrických planet (křemičitanové horniny; nejde o plynného ani ledového obra).

Je tak možné, že život ve vesmíru může být vzácnější, než si chceme připustit. Planet je ovšem stále jen v naší galaxii v řádu miliard; nehledě na to, že v daleké budoucnosti vždy existuje možnost terraformace. Teoretické postupy na tento proces už známe, ale prozatím zůstává mimo možnosti (a pravděpodobně i schopnosti) lidstva a současného stavu technologií.

Zdroj: 1, 2, 3, 4

avatar
1 Vlákna diskuze
1 Vláken s odpovědí
0 Sledujících
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Nejrušnější vlákno komentářů
2 Autoři komentářů
David SloukaPavel Autoři posledních komentářů
  Odebírat  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Pavel
Čtenář
Pavel

„Pivní“ planeta by mohla nést život, ale šance nejsou vysoké. Všechno pivo už totiž bylo vypito.

Blockchain a kryptoměny Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá věda Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré studie Chytré technologie Chytré zprávy IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
Obrázek: Na britské 50librové bankovce se objeví Alan Turing: Prolomil Enigmu a stal se otcem počítačů
Na britské 50librové bankovce se objeví Alan Turing: Prolomil Enigmu a stal se otcem počítačů
Obrázek: Neznámí velikáni: Zemřel Fernando J. Corbató, průkopník multitaskingu a hesel
Neznámí velikáni: Zemřel Fernando J. Corbató, průkopník multitaskingu a hesel
Obrázek: Paradox: Facebook musí zaplatit 5 miliard dolarů – hodnota akcií mu tím stoupla
Paradox: Facebook musí zaplatit 5 miliard dolarů – hodnota akcií mu tím stoupla
Obrázek: Izraelský lunární modul přistane na Měsíci, financovala jej soukromá společnost. Je Luna opět lukrativní?
Izraelský lunární modul přistane na Měsíci, financovala jej soukromá společnost. Je Luna opět lukrativní?

Dlouhá desetiletí byly vesmírné závody doménou několika málo států, primárně USA a Ruska. To se však rychle mění. Minulý čtvrtek...

Zavřít