JAXA se už dohodla s Německým střediskem pro letectví a kosmonautiku (DLR) a francouzským Národním centrem kosmického výzkumu, prozatím je však mise teprve ve fázi plánování. Průzkum měsíců Marsu dostal prozatímní název Martian Moons eXploration (MMX).

Konečným cílem mise je postavit kosmické plavidlo, které bude obíhat kolem Phobosu a Deimosu a rover z něj bude moci sestupovat na jednotlivé přírodní satelity Marsu. Pokud Japonsku podaří misi naplnit, půjde o první případ, kdy se podaří dostat rover na jiné těleso v kosmu, než je planeta.

Tohle je Deimos, menší a vzdálenější z měsíců Marsu. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona

Více o vesmíru:

• NASA posílá do vesmíru atomové hodiny, zahájí éru samořiditelných kosmických lodí?
• Vesmírný superpočítač se po roce a půl vrátil zpět na Zem
• Vědci objevil 83 vzdálených supermasivních černých děr z doby, kdy byl vesmír ještě mladý

Průzkum měsíců by měl vědcům poskytnout dodatečné informace o jejich složení a původu. Znalost materiálů, které obsahují, by mohla být užitečná pro budoucí míse s posádkou i bez ní; mohly by se kupříkladu stát zdrojem vody pro palivo. A dozvědět se více o jejich původu bude rovněž užitečné, neboť zatím není znám jejich původ ani vhodná klasifikace – je totiž možné, že se jedná pouze o asteroidy.

Pokud bude vše pokračovat podle plánu, měla by JAXA dostat kosmickou loď do vesmíru už v roce 2024, na oběžnou dráhu kolem Marsu by se následně měla dostat v roce 2025; zpět na Zemi se vzorky půdy sesbírané roverem by se pak měla vrátit v roce 2029.

… A tohle Phobos, větší a bližší z měsíců Marsu. Krasavec to zrovna není. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona

Ale nepředbíhejme: za deset let se toho může stát opravdu hodně.

Zdroj: JAXA, New Scientist