Mezihvězdnou kometu Borisov dnes čeká blízký průlet kolem Země. Bude se jednat o nejbližší průlet tělesa pocházejícího z oblasti mimo naši sluneční soustavu.
Na konci srpna oznámili vědci z NASA, ESA a sítě International Scientific Optical Network (ISON) detekci mezihvězdného tělesa v podobě komety C/2019 Q4 (2I/Borisov). Zpráva způsobila nemalý rozruch. Jednalo se o teprve druhý zaznamenaný případ v historii, kdy byl podobný objekt detekovaný astronomy. První byl takzvaný objekt ‘Oumuamua, o kterém kolovala spousta bludů a nesmyslů (např., že se jedná o záhadnou loď mimozemšťanů ve tvaru doutníku).
Jak vypadá kometa zblízka? Dechberoucí video vzniklo ze 400 000 snímků sondy Rosetta
Po dlouhém čekání a opakovaných pozorováních, nyní astronomové oznámili nejbližší průlet 2I/Borisov kolem Země. Zároveň s tím došlo k zachycení nejdetailnější fotografie zmíněné komety, na němž se podíleli fyzici a astronomové z univerzity v Yale. Na snímku lze spatřit kometu, u které se formuje chvost z vodní páry. Čím blíže je kometa ke Slunci, tím je tento jev výraznější.
Kometa s chvostem o délce přes 160 000 kilometrů
Snímek byl pořízen v neděli 24. listopadu 2019 Keckovými teleskopy na Mauna Kea. Na základě snímku vědci předpokládají, že chvost komety dosahuje délky až 160 000 km. Pro srovnání – Země má průměr 12 742 km. Kometa tak má chvost o délce čtrnáctinásobku průměru Země.
Je zajímavé uvědomit si, jak je planeta Země malá ve vesmírném měřítku. Jádro komety má nicméně pouze 1,6 km v průměru. Jako je tomu u všech komet, i zde se zmrzlý materiál z jejího jádra začal odpařovat jak se těleso přibližuje ke Slunci. Z uvolněného materiálu se následně stává chvost komety.
Kometa 2I/Borisov, při pozorování v září 2019. Zdroj: Gemini Observatory/NSF/AURA
Od momentu, kdy byla kometa poprvé spatřena v naší soustavě, ji astronomové vyfotografovali hned dvakrát. První snímek, který můžete spatřit výše, byl astronomy zachycen za využití spektrografu Gemini North Telescope v noci z 9. na 10. září 2019.
Hubbleův vesmírný dalekohled v akci
Další snímek komety z 12. října 2019 pořídili vědci z University of California v Los Angeles (UCLA) za využití Hubbleova vesmírného dalekohledu. V danou chvíli byla kometa 418 milionu km od Země. Všimnout si můžete utvářeného chvostu, který se postupně prodlužuje.
Fotografie komety 2I/Borisov z Hubbleova teleskopu. Zdroj: NASA/ESA/D. Jewitt (UCLA)
Již 8. prosince 2019 bude kometa 2I/Borisov nejblíže Slunci, kdy se přiblíží vnitřnímu pásu asteroidů. Nejbližší přiblížení k Zemi se dočkáme koncem prosince. V nejbližším bodě však bude stále přes 300 milionů kilometrů od Země (přibližně dvojnásobek vzdálenosti od Země ke Slunci.
Tělesa pocházející z dalekých soustav plánují vesmírné agentury v budoucnu více zkoumat a mluví se také o misích, které by k nim vyslali sondu a provedli detailnější zkoumání. Jednou z nich je např. mise ESA s názvem Comet Interceptor plánovaná na rok 2028.
28. prosince se kometa přiblíží nejblíže k Zemi
Kometa 2I/Borisov bude nejblíže Zemi 28. prosince 2019. Teprve druhý pozorovaný objekt z mezihvězdného prostoru tak budou moci astronomové prozkoumat důkladněji. I tak ale bude vzdálenost vysoká a Zemi nehrozí v dohledné době střet s tělesem.
Pozorování z Hubbleova teleskopu potvrdila, že je kometa velmi podobná těm z naší Sluneční soustavy. Vědci tak předpokládajím že planetární systém, ze kterého 2I/Borisov pochází, je složením podobný tomu našemu.
Pozorování komety ze Země je podle astronomů možné, je však nutné mít odpovídající vybavení a pozorovatel by se měl nacházet na jižní polokouli. Odborníci také doporučují CCD teleskopy s citlivými digitálními snímači. Jak se totiž kometa vzdaluje od Slunce, je vidět čím dál hůř.
Zdroj: Yale
