Loňský rok zemřelo v Evropě následky vedra podle odhadů francouzských a španělských vědců 61 tisíc lidí. Jejich studie se snaží upozornit na ještě smrtelnější vlny veder v budoucnu, na které se musí svět připravit. V opačném případě totiž bude počet úmrtí v důsledku vysokých teplot stále větší.
Za touto studií stáli vědci z francouzského výzkumného ústavu ve zdravotnictví Inserm a barcelonského ústavu ISGlobal. Francie i Španělskou letos od jara čelí extrémním vlnám veder, suchu a kritickému nedostatku vody.
Cílem bylo zmapovat počet úmrtí během loňských vln veder. Podle jejich odhadů prezentovaných ve studii Nature Medicine zemřelo v důsledku horka od 30. května do 4. září asi 61 800 lidí.
Výsledky se liší země od země
Největší dopad měly extrémní teploty od d 18. do 24. července. V tomto časovém úseku kvůli nim zahynulo 11 600 osob. „To je velmi vysoké číslo,“ cituje web ScienceAlert výzkumníka z Insermu Hichama Achebaka.
Výsledky se velmi lišily mezi zeměmi s podobnými podmínkami. Loňské léto bylo ve Španělsku nejteplejším v historii a ve Francii druhé nejteplejší od roku 1990. Přesto připadalo ve Španělsku 237 úmrtí a ve Francii 73 úmrtí na milion obyvatel.
Nejhorší situace panovala podle agentury AP v Řecku a Itálii, kde připadlo na milion obyvatel asi 300 úmrtí v důsledku horka. Podle vědce z ISGlobal Joana Ballestera se možná Francie poučila z roku 2003, kdy zasáhly Francii smrtící vlny veder.
Poučit se musíme všichni
Umírali tam zejména senioři. Na ně se přitom vztahují i aktuální výstrahy, stejně tak jako na zdravotně postižené osoby a těhotné ženy. Nejvíce zranitelnými jsou přitom podle Achebaka lidé nad 80 let.
Vývoj počtu úmrtí tedy zásadně ovlivňuje demografická skladba obyvatel. Pokud neučiníme potřebná opatření, počet úmrtí v důsledku horka bude dál přibývat. Do roku 2030 by se mohl zvýšit na 68 tisíc ročně a do roku 2040 na 94 tisíc ročně.