Vědci ze Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne (EPFL) představili jednu z nejpřesnějších metod pro sledování úrovně stresu. Využili k tomu čip schopný měřit hladinu kortizolu v potu. Uživatel si na sebe nalepí speciální náplast, do které se čip ukryje.
Měření hladiny stresu je možné řadou způsobů. Řada chytrých hodinek jej dokáže monitorovat sledováním různých zdravotních funkcí, jako je tepová frekvence či tlak. Vědci z EPFL se zaměřili na detekci hormonu kortizolu, který působí jako hlavní stresový kortikosteroid. Čip bychom v budoucnu mohli spatřit i v zařízeních, jako jsou chytré hodinky a další nositelná elektronika.
„Až doposud nebylo možné objektivně sledovat hladinu stresu u pacientů,“ zmínil výzkumný tým ve svém prohlášení. Vynález by to mohl změnit. Lidé by si díky tomu mj. dokázali lépe uvědomit, které situace je stresují a tyto poznatky využít pro včasnou detekci některých chorob.
Hladiny kortizolu napoví mnohé o našem zdravotním stavu
Kortizol je důležitým hormonem, který má zásadní vliv na náš metabolismus, hladinu cukru v krvi a tlak. Našemu tělu pomáhá reagovat na stresové situace a dokáže přesměrovat energii do mozku či svalů, aby v člověku aktivoval správnou obrannou reakci. Lidé, kteří trpí chorobami spojenými se stresem, mají často narušenou produkci hormonu a mají jej příliš hodně, nebo příliš málo. To následně vede k řadě problémů, jako je cukrovka, obezita, kardiovaskulární problémy, deprese a stavy vyhoření.
Čip ukrytý v náplasti komunikuje s chytrým telefonem přes Bluetooth. Vědci tak mají poprvé v historii k dispozici nepřetržitá data o hladině kortizolu v těle pacienta. Foto: EPFL Media
Náplast vyrobená v laboratoři nanotechnologií v rámci EPFL má hlavní výhodu ve faktu, že ji lze nosit neustále na těle je možné získat objektivní kvantitativní data, která doposud nebyla k dispozici. Navíc jde o neinvazivní způsob, který je díky detekci hladiny hormonu přímo z potu velmi přesný.
Naděje pro nemocné i pro lékaře
Inženýři již zařízení otestovali v laboratoři a dalším krokem je testování v nemocničním prostředí. Ve spolupráci s Fakultní nemocnicí v Lausanne proběhne testování systému na lidských pacientech, z nichž někteří mají tzv. Cushingův syndrom (tělo produkuje příliš mnoho kortizolu), nebo Addisonovu chorobu (tělo neprodukuje dostatek kortizolu). Pacienti s psychologickými chorobami zatím nejsou do těchto studií zahrnuti, ale výzkumný tým věří, že náplast by v budoucnu mohla pomoci lékařům lépe jim porozumět.
Zdroj: EPFL
