Mezinárodní vesmírná stanice slaví kulaté výročí, je symbolem 20 let spolupráce Rusů a Američanů

Společný projekt dvou národů, které si po větší část 20. století nemohly přijít na jméno, zůstává jedinečnou ukázkou toho, jak touha po poznání spojuje celé lidstvo. Před dvaceti lety byl na oběžnou dráhu Země vynesen první díl stanice, modul Zarja. Ve vesmíru už je celých 7 304 dní.

Od roku 1998 se ISS notně rozrostla. Ze dvou původních modulů ruské a americké provenience – Zarja a Unity – je dnes 36 různě velkých částí, pokud tedy počítáme i solární panely. Většinu do vesmíru dostaly raketoplány NASA, několikrát ruské rakety Proton a Sojuz a v roce 2016 Falcon 9 od SpaceX. Příští rok se mají dokonce ještě dva experimentální moduly přidat.

S tím se původně nepočítalo; vždyť plánovaná životnost ISS byla do roku 2016! Ale NASA, ESA, CSA, JAXA ani Roskosmos si nechtěly nechat svůj slavný úspěch vzít: financování je zajištěno až do roku 2025 z americké strany, pokračující operace do roku 2024 přislíbilo i Rusko.

Následník ISS už se údajně vyvíjí, byť informace jsou kusé a nejisté.

Zásobovat stanici bude i Boeing

Ale zpět k poměrně krátké, ale o to bohatší historii Mezinárodní vesmírné stanice. Obývaná je nepřetržitě už 18 let, od 2. listopadu 2000, což je suverénní rekord, co se týče vesmírných stanic. Hostila návštěvníky z 18 zemí, a to nejen kosmonauty, ale dokonce i turisty. Ze stálé posádky je zde nejvíce Američanů a Rusů, třetí v pořadí jsou Japonci, následují Němci a Italové. Celkem se na palubě ocitlo přes 200 lidí, mnoho z nich několikrát.

Čech do ISS zatím nevkročil; nic nenapovídá tomu, že by se to mělo do budoucna změnit. Ač se totiž na chodu stanice podílí Evropská kosmická agentura, tak jen část jejích členů je skutečně aktivní. Česká republika mezi nimi nefiguruje.

Hurikán Florence či písečná bouře na Sahaře:

Pro stanici je nutné zajišťovat pravidelné zásobování; v současnosti a v blízké budoucnosti jej zajistí vesmírné lodě Sojuz a Progess Ruska, Dragon a Dragon 2 od SpaceX či japonské HTV. Seznam by se měl navíc rozšířit o Boeing a jeho Starliner. A před několika hodinami se k ISS „přichytil“ Cygnus od firmy Northrop Grumman.

Mimochodem, NASA z ISS pravidelně streamuje.

Noční hvězdy a procházka se Zemí v pozadí:

Mezinárodní vesmírná stanice zůstává unikátním projektem, na které se stále více podílí soukromé společnosti. Nechť se ISS daří i nadále.

Zdroj: 1, 2, veškeré fotografie: NASA

avatar
  Odebírat  
Upozornit na
Blockchain a kryptoměny Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá věda Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré studie Chytré technologie Chytré zprávy IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
LG gram 17 je nejlehčí 17″ notebook na světě. Váží jen 1 340 gramů
Včely jako pomocnice zemědělců? Pomocí batůžků s miniaturními snímači mohou monitorovat stav úrody
Do mezihvězdného prostoru a dál: Druhá sonda v historii lidstva pronikla za hranice heliosféry

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

Sonda Parker je nejblíže Slunci v historii lidstva: Jak funguje štít, který odolává tisícům stupňů Celsia?

Sonda Parker Solar Probe má za cíl přiblížit se co nejblíže ke Slunci tak, aby mohla monitorovat a analyzovat sluneční...

Zavřít