Technologičtí giganti se netají tím, že by rádi nahradili všechna pracovní místa umělou inteligencí (AI). Jak ovšem upozorňuje server Futurism, upevnily by tím svou nepostradatelnost pro světovou ekonomiku i veřejnost. Většina střízlivých expertů se shoduje, že do takových extrémů to nezajde. Co by se ale stalo, kdyby ano?
Zatímco lídři technologického sektoru vydávají silná prohlášení o konci všech pracovních míst a apokalypse, ukazuje se, že výdaje na umělou inteligence dalece převyšují zisky (finanční i v produktivitě). Řada expertů uklidňuje napětí a říká, že tato technologie sice ovlivní pracovní trh, k masovému propouštění ale nepovede. Názory se však liší.
Život bez práce? Taková je představa technologických gigantů. Zdroj: ChatGPT
Odborníci se shodují na jednom: ekonomika na něco takového není připravena. „Tohle není problém umělé inteligence,“ řekl minulý měsíc Geoffrey Hinton, průkopník v oblasti neuronových sítí. „Je to problém našeho politického systému. Pokud dosáhneme masivního nárůstu produktivity, jak tohle bohatství rozdělíme?“
To je opravdu kriticky důležitá otázka, vzhledem k tomu, že výdaje na AI se stávají nedílnou součástí světové ekonomiky. Technologické korporáty ani magnáti na ni ovšem nemají odpověď.
Nová forma závislosti
Miliardář Elon Musk v posledních týdnech opakovaně hovořil o možném řešení. Tím má být „univerzální vysoký příjem“. Podle této vize by každý nezaměstnaný člověk žil pohodlně z prosperity technologických gigantů. Problém však je, že lidé by se stali závislými na firmách, jako je OpenAI, xAI nebo Alphabet.
Jak upozornil John Cassidy z The New Yoker, nic takového stejně nebude možné, dokud se Musk a další miliardáři nedohodnou na „sdílení své štědrosti“.
Jak napsal aktivista Martin Luther King:
„Dějiny jsou tragickým příběhem o tom, že privilegované skupiny se svých privilegií vzdávají jen zřídka dobrovolně“
Sam Altman z OpenAI Muskovu myšlenku podpořil. Lidé by podle něj mohli vlastnit podíly v každé společnosti zabývající se umělou inteligencí.
