Nejnovější vědecké poznatky ukazují, že kondenzační stopy, které vytváří současná letadla a tryskáče na obloze, mohou být pro naše klima mnohem větší zátěží, než jsme si původně mysleli. To hraje do karet především starším typům strojů, které se tak ukazují býti méně škodlivé.

Kondenzační stopy či tzv. contrails (pozor, neplést s konspiračními chemtrails), které v podobě dlouhých bílých čar postupně se rozplývajících na obloze, zná asi každý z nás. Původně se mělo za to, že jde o prakticky neškodné atmosférické shluky vodní páry, které časem zmizí a nezanechají po sobě žádné škody. Jak se ale ukazuje, zanechávají letadla pohybující se ve větších výškách déle trvající kondenzační stupy, které tak vedou ke zvyšování efektu globálního oteplování.

Modernizace letového provozu možná neprobíhá tak efektivně, jak si vědci a inženýři původně mysleli. Foto: Unsplash

Kondenzační páry jsou sice chemicky neškodné, mohou však narušit teplotní rovnováhu v atmosféře

Na možné riziko negativních dopadů kondenzačních stop na naše klima upozornila nová studie mezinárodního vědeckého týmu, který se rozdíly mezi původními a moderními letadly zabýval. Nejpalčivěji je pak problém znatelný u úsporných letounů a soukromých tryskáčů, které se zpravidla pohybují ve vyšších letových hladinách než ostatní letadla. Čím výš v atmosféře se pak kondenzační stopa objeví, tím déle trvá její rozptýlení. Contrails jsou pak pro životní prostředí nebezpečné zejména kvůli celkovému oteplovacímu účinku, který ve svém okolí vyvolávají. Podle výzkumu by až polovinu tohoto efektu v letectví mohly mít na svědomí kondenzační stopy namísto původního činitele, za který byly označeny emise oxidu uhličitého.

Studium contrails je poměrně náročné. Autoři vědecké práce se tak rozhodli využít kombinaci letových údajů a satelitních snímků, aby mohli přiřadit jednotlivé stopy ke konkrétním typům letadel. Celkem se týmu podařilo získat data ze zhruba 64 000 strojů – výzkum takového měřítka dosud nebyl nikdy proveden. Analýzou získaných informací pak vědci zjistili, že soukromá a úsporná letadla, která obvykle létají ve výšce okolo 38 000 stop (12 kilometrů), což je o zhruba kilometr výše než ostatní letadla, mají větší tendenci produkovat déle přetrvávající kondenzační stopy.

Airplanes fly higher and make contrails that last longer now. A study says that's bad for the climate. https://t.co/DXrFhWk2Z3

— CBS News (@CBSNews) August 7, 2024

Zarážející je především vliv soukromých tryskáčů

Samotné contrails vznikají díky částečkám sazí vypouštěných proudovými motory, které podněcují tvorbu ledových krystalků v závěsu za letadlem. Čím výš pak letadlo letí, tím větší počet ledových částic vznikajících v mraku sazí vzniká, jejich průměr je však mnohem menší než v nižších letových hladinách. Menší hmotnost krystalků ledu pak způsobuje, že tyto padají pomaleji do nižších vrstev atmosféry, kde je teplejší vzduch a kde může dojít k jejich zpětné sublimaci na vodní páru. Contrails z vyšších letových hladin tak ve výsledku přetrvávají déle, a mají tudíž větší dopady na oteplování povrchu planety.

Kondenzační stopy ve vyšších letových hladinách mají tendenci v atmosféře setrvat déle, a více tak ovlivňují globální klima. Foto: Pixabay

Autorům práce se navzdory průlomovým výsledkům stále nepodařilo určit, jak velkou měrou pak kondenzační páry ke změnám klimatu přispívají. Nelze tak s jistotou říci, že negativa způsobená déle trvajícími contrails převáží pozitiva spojená s úsporným provozem moderních letadel. Další omezení studie pak plyne z analýzy pouze určitého úseku vzdušného prostoru nad západním Atlantikem – pro komplexnější výsledky bude zapotřebí prozkoumat i jiné oblasti, především pak ty blíže k zemským pólům. Je však zřejmé, že byly dosud podceňovány dopady soukromých tryskáčů, jejichž vliv je při přepočtu na jednoho cestujícího již nyní velmi značný.

Zdroje: 1, 2, 3

Úvodní foto: Pixabay