Žaloba v hodnotě miliardy dolarů podaná osmnáctiletým Ousmanem Bahem z New Yorku. Rozpoznávání obličeje jej totiž spojilo s krádeží v Apple Storech v několika amerických státech; nicméně se ukázalo, že viníkem není.
Newyorští policisté jej 29. listopadu minulého roku zatkli dle důkazů technologie Applu na rozpoznávání obličeje. Zloděj totiž použil ukradenou identifikační kartu oběti; ta na sobě ale neměla fotografii.
Podle žaloby měl Apple nastavit systém tak, aby informace z kamer, kde je skutečný obličej zloděje vidět, automaticky asocioval s informacemi z ID karty Ousmana Baha. Policista, který následně záznam z kamer zkoumal usoudil, že Bah nevypadá ani zběžně jako zloděj ze záznamu. Nejde zde tedy ani tolik o chybu technologickou, jakožto problém s krádeží identity.
Žaloba má jen extrémně nízkou naději na jakýkoliv úspěch, je vůbec otázkou, proč se osmnáctiletý muž rozhodl firmu žalovat; po zadržení byl standardně propuštěn a žádnou výraznou újmu neutrpěl. Je také otázkou, jak jinak by měl systém Applu podobné situace řešit: Když ID karta nemá fotografii, pracovníci či systém logicky předpokládají, že patří skutečnému majiteli a logicky k němu připojí fotografii z databáze.
V žalobě je mimo jiné uvedeno, že „využívání softwaru na rozpoznávání obličeje k sledování jednotlivců podezřelých z krádeže je tím druhem Orwellovského dozoru, kterého se uživatele obávají; obzvláště vzhledem k tomu, že lze předpokládat, že majorita spotřebitelů si není vědoma toho, že jsou jejich obličeje tajně analyzovány“.
Hlavním důvodem žaloby jsou tak zřejmě spíše obavy ze sledování a ztráty soukromí a určité anonymity: něco, co se v poslední době řeší stále častěji. Všudypřítomnost kamerových systémů a sběru různých biometrických dat je totiž dobře viditelným trendem.