Rudá planeta možná není tak mrtvá, jak jsme si mysleli. Rover Perseverance NASA objevil v prastarých horninách neobvyklé útvary, které by mohly být nejpřesvědčivějším důkazem existence života na Marsu v historii.
Jde o objev, který by mohl změnit naše chápání života ve vesmíru. Vědci našli v 3,5 miliardy let starých horninách vzorce připomínající „leopardí skvrny“, které obsahují minerály typicky produkované mikroorganismy.
Nově nalezené vzorky představují významný posun v našem chápání toho, zda mohl v minulosti na Marsu existovat život. Zdroj: Pixabay
Leopardí skvrny v marsovské hornině
V prašném korýtku někdejší řeky v kráteru Jezero našel rover neobvyklé jílovité horniny pokryté záhadnými útvary. Tyto formace dostaly od vědců přezdívky podle svého vzhledu, protože připomínají „leopardí skvrny“.
Horniny jsou tvořené jemnozrnným materiálem zvaným mudstone, který vznikl z jílů usazených na dně pradávného jezera. „Okamžitě jsme věděli, že v těchto horninách proběhly zajímavé chemické reakce, takže jsme byli docela nadšení,“ řekl Joel Hurowitz ze Stony Brook University v New Yorku, hlavní autor studie publikované v časopisu Nature.
Co dělá tento objev tak výjimečným? Na Zemi podobné minerální útvary typicky vznikají díky činnosti mikrobů. Chemické reakce mezi bahnem a organickou hmotou za účasti mikroorganismů vytvářejí přesně takové vzory, jaké rover na Marsu zachytil.
Důkaz, nebo náhoda?
Vědci jsou opatrní, ale optimističtí. „Neříkáme, že jsme našli život, ale říkáme, že to opravdu dává něco, co stojí za další zkoumání,“ vysvětluje profesor Sanjeev Gupta z Imperial College London.
Minerály mohly vzniknout i přírodními geologickými procesy bez účasti života. Takové reakce by však vyžadovaly vysoké teploty, zatímco horniny nevypadají, že by byly vystaveny extrémnímu teplu.
Foto: Se souhlasem NASA
„Máme jisté pochybnosti s nebiologickými cestami vzniku těchto útvarů, ale nemůžeme je úplně vyloučit,“ přiznává Hurowitz. Přesto se vědci shodují, že jde o „nejpřesvědčivější potenciální nález stop života“ v dosavadní historii průzkumu Marsu.
Cesta vzorků na Zemi v ohrožení
Jednoznačné potvrzení by vyžadovalo analýzu vzorků v pozemských laboratořích. Rover Perseverance sice horniny odebral a uložil do speciálních kapslí, jejich návrat na Zemi je však nejistý.
Foto: Se souhlasem NASA
Mise pro návrat vzorků z Marsu čelí drastickým škrtům v rozpočtu NASA. Prezident Trump navrhl ve svém rozpočtu na rok 2026 masivní snížení finančních prostředků pro vědecké programy agentury. Alternativou by mohla být čínská mise plánovaná na rok 2028.
„Potřebujeme tyto vzorky prozkoumat na Zemi,“ zdůrazňuje profesor Gupta. „Myslím, že pro získání jistoty by většina vědců chtěla tyto horniny zkoumat na Zemi. Jde o jeden z našich vzorků s nejvyšší prioritou pro návrat na Zemi.“
Mars měl kdysi tekoucí vodu
Současný Mars je chladná a suchá poušť, ale před miliardami let byl jiný. Měl hustou atmosféru a tekoucí vodu, což jsou podmínky důležité pro vznik života. Právě proto NASA vyslala rover Perseverance do kráteru Jezero, který byl kdysi jezero s přitékající řekou.
Rover zde již čtyři roky zkoumá geologické útvary a hledá stopy života. Objev v oblasti zvané Bright Angel Formation představuje zatím nejnadějnější nález.
„Je to jako vidět pozůstatek fosilie. Možná to byly zbytky potravy, možná ta potrava byla vyloučena a to je to, co zde vidíme,“ komentuje pro BBC objev Dr. Nicola Fox, náměstkyně ředitele NASA pro vědecké mise.
Pokud se návrat vzorků na Zemi uskuteční, bude mít věda příležitost konečně zodpovědět na otázku, zda je ve vesmíru život i mimo naši planetu.
