Tým astronomů z NASA ohlásil objev, který může změnit naše chápání vzniku černých děr. Rentgenová observatoř Chandra odhalila černou díru, která roste jednou z nejrychlejších rychlostí, jaké kdy byly zaznamenány. A co víc, podle vědců porušuje základní fyzikální limity.

Váha černé díry odpovídá přibližně miliardě hmotností Slunce a nachází se 12,8 miliardy světelných let od Země. To znamená, že to, co vědci pozorují, odpovídá stavu pouhých 920 milionů let po Velkém třesku. Zajímavé je, že produkuje více rentgenového záření než jakákoli jiná černá díra z daného období.

NASA’s @chandraxray just spotted a black hole growing way faster than expected, at 2.4 times the normal limit. 🕳️

Located 12.8 billion light-years away, it’s helping scientists rethink how early black holes formed >> https://t.co/Vg2cci9wN7 pic.twitter.com/eEFoAqCGV3

— NASA Marshall (@NASA_Marshall) September 19, 2025

Překračuje hranice možného?

„Bylo šokující vidět tuto černou díru růst takovou rychlostí,“ přiznal Luca Ighina z Centra pro astrofyziku na Harvardově univerzitě, který výzkum vedl.

Problém je v tom, že černá díra roste rychlostí 2,4násobku Eddingtonova limitu. Jde o teoretickou hranici, kterou by podle současné fyziky neměla překročit. Když hmota padá do černé díry, zahřívá se a vyzařuje intenzivní záření. To vytváří tlak, který při určité rychlosti vybalancuje gravitaci černé díry a další hmota už nemůže padat dovnitř rychleji.

Jenže kvasar RACS J0320-35 toto pravidlo ignoruje. Roste rychlostí mezi 300 až 3 000 hmotnostmi Slunce ročně.

Hádanka vzniku prvních obřích černých děr

Objev může vyřešit dlouhodobou záhadu astrofyziky. Jak se mohly některé černé díry stát tak masivními tak rychle po Velkém třesku? Dosavadní teorie říkala, že černé díry musely začít s hmotností alespoň 10 000 Sluncí, aby dokázaly narůst na miliardu hmotností Slunce během první miliardy let.

Rentgenová observatoř Chandra krouží na oběžné dráze kolem Země. Foto: Se souhlasem NASA

To by vyžadovalo specifické procesy, podle vědců kolaps obřích plynových mračen s neobvykle nízkým obsahem těžších prvků. Podmínky, které byly možná extrémně vzácné.

„Pokud je RACS J0320-35 opravdu schopna růst tak rychle po delší dobu, mohla začít konvenčnějším způsobem, s hmotností menší než sto Sluncí, vzniklou kolapsem masivní hvězdy,“ vysvětluje spoluautor Alberto Moretti z italské observatoře INAF.

Záhadné výtrysky částic

Černá díra skrývá ještě jednu záhadu. Dochází u ní k výtryskům částic rychlostí blízkou rychlosti světla. Takové výtrysky jsou u kvasarů vzácné. Vědci se domnívají, že právě rychlý růst černé díry může nějak přispívat k jejich vzniku.

Objevit tento objekt nebylo jednoduché. Původně ho našel před dvěma lety australský radioteleskop Square Kilometer Array Pathfinder a optická kamera Dark Energy Camera. Až data z Chandry v roce 2023 odhalila jeho výjimečnou povahu.

Objekt vědcům může pomoci odpovědět na jednu ze základních otázek astrofyziky: „Jak došlo ke vzniku první generace černých děr?“

Zdroj: NASA