Změnu klimatu v minulém roce značně ovlivnila pandemie i požáry v Austrálii; ty se opakují každý rok, ale minulý rok byly podstatně silnější než obvykle.
Podle NASA se letošní rok oficiálně umístil jako nejteplejší rok, na který jsou vedeny oficiální záznamy, a to téměř shodně s rokem 2016. Poukazuje tak na pokračující efekty klimatické změny.
Australské požáry, které spálily asi 46 milionů akrů půdy, přispěly (ironicky vzato) k ochlazení atmosféry – kouř, který se dostal do atmosféry, tak přispěl ke snížení průměrných teplot. A naopak, k dalšímu oteplení planety přispělo snížení smogu v atmosféře způsobené lockdownem a karanténami. Proč? Zkrátka proto, že na povrch planety dopadlo více slunce, které přispělo ke skleníkovému efektu.
Ono je to složité – metody, jak efektivně bránit zvyšujícím se teplotám na Zemi, nejsou ani zdaleka tak efektivní, jak bychom jako lidstvo potřebovali. Je nás moc. Spoléhat se na přirozené procesy stačilo do doby průmyslové revoluce, a teď už je na drobné kroky příliš pozdě. Obzvláště zemědělství a chov dobytka planetu výrazně namáhá.
Lze předpokládat, že v dalších letech opět dojde k prolomení rekordů. Zvyšování teploty na Zemi je přirozený proces, který je ovšem znatelně umocněn působením člověka, změny jsou tak příliš rychlé a způsobují zvýšené množství extrémů, které vedou, mimo jiné, k přírodním katastrofám jako jsou tornáda či cunami.
Pokud se rychle něco nezmění, lidstvo spěje k průměrnému zvýšení teplot na Zemi o přibližně 3,2 stupně celsia – což by vedlo ke zvýšení hladiny moří, vymření některých živočišných druhů a dalším komplikacím.
Ke geoinženýrství se zatím vědci uchylovat nechtějí, což není divu, jakmile by s tím lidstvo začalo, už by nemohlo přestat. Možnosti však rychle docházejí, a ochota států pracovat na zlepšení situace zůstává nízká. Obzvláště s tím, jak jsou rozpočty momentálně napjaté vlivem v moderní době bezprecedentní virové pandemie.
Zdroj: Engadget
