Slovenská mimovládní organizace GLOBSEC každoročně pořádá konference, které se zabývají mezinárodní politikou, bezpečností a dalšími souvisejícími tématy. V letošním roce vydává v souvislosti s válkou na Ukrajině průzkum mezi obyvateli zemí střední a východní Evropy. Toto je druhá část textu.

• První část průzkumu

Rusko je nebezpečím, Čína tiše nabývá na síle

Možná trochu překvapivá data přináší vnímání jednotlivých zemí jako potenciálního nebezpečí. Že Rusko považuje majorita respondentů za jasnou hrozbu nepřekvapí; u nás jde kupříkladu o 84 % (skokový nárůst ze 43 % v roce 2020). Výjimkou je Maďarsko a Bulharsko, kde Rusko vnímá jako hrozbu „jen“ 45, respektive 33 % populace.

Zdroj: Pixabay

Velmi zajímavé je vnímání USA. U nás ještě před dvěma lety považovalo Spojené státy za bezpečnostní hrozbu 30 % respondentů, letos šlo už pouze o 15 %. I tady vyčnívá především Bulharsko, kde USA jako hrozbu vnímá 33 % lidí (nárůst o 17 procentních bodů oproti stavu před dvěma lety). Stabilní je nedůvěra ke Spojeným státům na Slovensku, kde je za hrozbu považuje 39 % lidí.

Třetí zemi, ke kterému se měli respondenti vyjádřit, byla Čína. Tu za hrozbu obecně považuje poměrně malé množství respondentů, Češi jsou zde nejopatrnější, a Čínu jako potenciální nebezpečí vnímá celá polovina oslovených, zdaleka nejvyšší číslo.

Fascinující je počet lidí, podle kterých „čínská vláda ohrožuje jejich identitu a hodnoty“. V Česku jde o nejvyšší procento – celkem 45 % oslovených, nejméně v Bulharsku, jen 8 %. Na prohlášení, že „čínský režim by mohl být inspirací pro mou zemi“ odpovědělo pozitivně 28 % oslovených v Bulharsku, 24 % v Rumunsku a 21 % v Maďarsku a na Slovensku; naopak jen 8 % u nás.

Zdroj: Pixabay

Z průzkumu vyplývá, že velká část zemí ze střední a východní Evropy nevnímá Čínu jakožto hrozbu, a to i přes rostoucí vliv asijského draka. Zajímavý pohled nabídnou reakce na Tchaj-wanskou státnost: 59 % Čechů považuje Tchaj-wan za nezávislou zemi, což je v průzkumu číslo nejvyšší. 13 % respondentů ze všech zemí dohromady naopak Tchaj-wan vnímá jako součást Číny, pro 21 % je stav země nejednoznačný. Celá čtvrtina respondentů se pak k problematice vůbec nevyjádřila.

Putin a Scholz nepopulární, Zelenskyj vzor státníka

Teď trochu obecné názory všech respondentů, nehledě na zemi. Zajímavé trendy totiž můžeme vysledovat u popularity jednotlivých státníků. Zatímco podpora Putina dle předpokladů klesla z 35 % na patnáct, čínského lídra Si Ťin-pchinga podporuje 23 % oproti 17 % z minulého roku. Zajímavá je statistika, že 35 % respondentů neví, o koho jde.

Z dalších vybraných státníků se nejvyšší podpoře těší Volodymyr Zelenskyj (66 %), Emmanuel Macron (61 %) a Boris Johnson (57 %). Naopak nejnižší podporu má německý nástupce Angely Merkel Olaf Scholz (44 %) a současná šéfka EU, bývalá německá ministryně obrany Ursula von der Leyen (50 %).

Zdroj: Pixabay

Liší se především Bulharsko, Slovensko a Maďarsko, kde se Zelenskyj těší výrazně menší podpoře – na vině bude zřejmě především vidina ekonomických těžkostí a dezinformační narativy neustále proudící z Kremlu.

Americký prezident Joe Biden stojí „někde mezi“: 53 % oslovených ho podporuje, 36 % ho naopak vnímá negativně. Respondenti nemuseli názor vyjádřit, stalo se tak především u Si Ťin-pchinga a Ursuly von der Leyen (kterou rovněž řada lidí nezná).

Co se týče jednotlivých zemí a podpory Putina, dramatický pád šlo zaznamenat ve všech 9 zemích v průzkumu. Drastický pád nastal v Bulharsku, kde byl ještě v minulém roce Putin pozitivně vnímán 70 % respondentů, letos šlo o 29 %. V Česku jej vnímají dobře 4 % oslovených z 24 % v minulém roce.

Zdroj: Pixabay

Velká podpora pro současné sankce, méně už pro tvrdší

Co se týče podpory sankcí proti Rusku a snížení energetické závislosti na východním agresorovi, nejpozitivněji se k takovým řešením staví Polsko, Česko a Litva. Snížit energetickou závislost na Rusku chce 95 % Poláků, 84 % Čechů a 77 % Litevců, podporu silných sankcích proti Rusku i za cen zvýšení cen pohonných hmot, produktů a energií vyjádřilo 88 % respondentů v Polsku, 78 % v Česku a 70 % v Litvě; ale jen 38 % v Bulharsku a 43 % v Maďarsku.

Všechny země v průzkumu by se shodně bránily vyslání vojsk NATO na Ukrajinu, což NATO ani neplánuje, a naopak několikrát tuto možnost vyvrátilo. Podporu by takovému kroku vyjádřilo nejvíce lidí v Polsku, celkem 41 %, a poté 38 % Estonců. V Česku by měl krok podporu je 29 % populace, naopak 68 % by bylo proti.

• Třetí část průzkumu

Studie: GLOBSEC