Vědcům se povedlo zmapovat až 95 % myšího mozku. Unikátní neuronová mapa pak odhalila nové poznatky o přenosu signálů a pochopení procesu rozhodování, do kterého se zapojuje více oblastí, než se původně předpokládalo.
Významného průlomu v oblasti neurovědy se podařilo dosáhnout mezinárodnímu týmu vědců v rámci komplexního mapování savčího mozku. Ambiciózní projekt, do kterého se zapojilo několik výzkumných laboratoří, měl za cíl vytvořit systematickou mapu myšího mozku. Prostřednictvím pozorování více než 600 000 mozkových buněk se pak podařilo zmapovat přibližně 95 % celého orgánu, což je rozsah, kterého dosud nebylo nikdy dosaženo.
Projekt, který nemá obdoby
Výsledky publikované ve dvojici odborných článků (zde a zde) v prestižním vědeckém časopise Nature zpochybňují konvenční pohled na rozhodování, podle kterého se do tohoto procesu měly zapojovat jedna nebo dvě oblasti mozku. Mapa myšího mozku však naznačuje, že je tento mechanismus mnohem složitější.
First map of mammal brain activity may have shown intuition in action
Scientists have mapped the activity that takes place across a mouse’s entire brain as it decides how to complete a task ― and the results could explain the origin of our gut feelingshttps://t.co/NhVzfiqVgo… pic.twitter.com/PaPCpL6cXH
— David Ullrich (@DavidUllrich202) September 3, 2025
Projekt byl realizován pod záštitou Mezinárodní laboratoře pro výzkum mozku (IBL). Vědci se při své práci pokusili sjednotit koncept mapování mozku savců, ke kterému se v dříve publikovaných studiích přistupovalo zpravidla odlišnými způsoby. Z toho důvodu nebylo možné jednotlivé výsledky vzájemně kombinovat a vyvozovat z nich konzistentní závěry. Neurovědci tak museli složitě hledat různé souvislosti mezi chováním a aktivitou mozku.
Nový pohled na savčí rozhodování
IBL se tak rozhodla zadat 12 laboratořím společný úkol. Jednotlivé výzkumné týmy tak používali jednotná záznamová zařízení. Unikátního experimentu se účastnilo celkem 139 myší, jejichž mozková aktivita byla sledována sondami Neuropixels disponujícími vysokou rychlostí záznamu. Zvířata poté reagovala na nejrůznější vizuální vjemy promítané prostřednictvím dvojice obrazovek, přičemž otáčením kolečka v tom či onom směru si v případě správného rozhodnutí zasloužila odměnu.
Vědci předpokládali, že vizuální kůra nejprve pošle signál do oblastí rozhodování a poté do motorických oblastí. Namísto toho se však do reakce na stimul spustila celá kaskáda signálů, které byly patrné v pozoruhodně širokém spektru oblastí mozku. Komplexní výzkum tak pomohl odhalit, že paměť a rozhodování jsou v mozku distribuovány v mnohem širší oblasti, než se dříve předpokládalo. Neurovědci tak mají díky zmapování myšího mozku mnohem lepší představu o tom, jak savci zpracovávají vizuální vjemy, což může být obrovským přínosem pro moderní medicínské i diagnostické nástroje.
Úvodní foto: Unsplash
