Americká metropole se postupně kvůli své celkové hmotnosti a přirozeným geologickým procesům „potápí“ do země, což představuje problém pro nízko položené regiony. Tento proces totiž vystavuje tyto oblasti rizikům záplav. New York City je symbolem rozrůstajících se pobřežních měst ohrožených nárůstem mořských hladin.
I když si to neuvědomujeme, neustále se rozrůstající města zatěžují svou hmotností půdu, na níž se rozprostírají. Pod našima nohama se navíc odehrávají procesy, které si neuvědomujeme.
New York ohrožují i rostoucí mořské hladiny. Zdroj: Unsplash
Neustále sesedání či klesání zemské kůry se odehrává nejčastěji v sedimentárních pánvích na mořském dně, ale i na souši. Věda tento proces označuje termínem subsidence. A teď si představte, že tomuto procesu pomáhá ještě váha těžkých mrakodrapů.
Potápějící se metropole
Tým vědců pod vedením geologa Toma Parsonse z United States Geological Survey vypočítal, že New York City s osmi miliony obyvateli se nezastavitelně propadá do země velkou rychlostí.
Pokud jsou výpočty studie publikované v Earth’s Future správné, New York se ztrácí v sedimentu rychlostí jednoho až dvou milimetrů za rok, ale v průměru. V některých oblastech tedy dochází k ještě rychlejšímu poklesu.
Tento propad může představovat hrozby pro nízko položené oblasti, píše server Interesting Engineering. New York je pobřežní město a rychle klesající městské pobřežní oblasti jsou vystaveny zvýšeným rizikům záplav.
Přehrady krizi nevyřeší
Kromě toho mořské hladiny v důsledku tání ledovců rostou, což představuje pro New York výzvy do budoucna. Vědci proto upozorňují na nutnost masivních investic do strategií řešících rizika záplav a zvyšující se hladiny moří.
New York City klesá rychlostí jednoho až dvou milimetrů ročně. Zdroj: Unsplash
Stavba nových masivních mořských hradeb v podobě přehrad však není řešením. „Cílem tohoto dokumentu je zvýšit povědomí o tom, že každá další výšková budova postavená na pobřeží, řece nebo jezeru může přispět k budoucímu riziku zaplavení,“ píše Parsons.
Tým přitom do studie nezahrnul infrastrukturu v podobě silnic, mostů, chodníků a železnic. Kromě toho k váze přispívá i majetek, odpad a lidská masa. Podle výpočtů váží jenom přes milion budov v New Yorku asi 764 miliard kilogramů.
