Dvouletá studie je u konce, její výsledky přinejlepším rozpačité. Výzkum za 25 milionů dolarů dokonce dopadl natolik nejasně, že obě strany věří, že nahrává právě jejich názoru. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, zadavatel studie, si tak bude muset na jednoznačný výsledek ještě delší dobu počkat.

Pro Úřad pro kontrolu potravin léčiv výzkum uskutečnil Národní toxikologický program.

Neionizující záření mobilních telefonů je dlouhodobě skloňovaný bod střetu odborníků a laiků, které dle některých názorů přispívá vzniku rakovinotvorných nádorů.

Pokusy studie prováděla na myších a laboratorních krysách druhu Sprague Dawley (tedy přesněji řečeno potkanech) obou pohlaví. Ve speciálně konstruovaných komorách, které umožňovaly, aby bylo záření vystaveno celé jejich tělo, byli hlodavci po dva roky. Úroveň záření dosahovala 1,5 až 10 wattů na kilogram, vystavena však byla výhradně frekvencím 2G a 3G, stále hojně rozšířeným i v našem prostředí.

Devět hodin elektromagnetického záření každý den

Hlodavci byli prvně vystaveni záření už v době těhotenství samic, a to stabilně po dobu 9 hodin každý den po celé dva roky; Což, jak pro server Science podotýká vedoucí výzkumu John Bucher, „není situace, ve které by se většina lidí při používání mobilního telefonu ocitla“.

Výsledky, které pokus přinesl, jsou překvapivé. U samců potkanů studie odhalila vyšší riziko vzniku zhoubných nádorů, obzvláště v pojivové tkání obklopující srdce. Na pohlaví a druhu závislý nárůst rizika byl pozorován také u nádorů mízních uzlin, u rakoviny prostaty, kůže, plic, jater a mozku, ale tyto jsou dle závěrů studie neprůkazné a zvýšené riziko nemuselo být zapříčiněno zářením z mobilních telefonů.

Samci potkanů měli vyšší riziko nádorových onemocnění, ale také naději na delší život

Vědci pozorovali rovněž další negativní zdravotní dopady u hlodavců vystavených záření: kupříkladu nižší váhu čerstvě narozených mláďat nebo poškození DNA. Jak ovšem výzkum podotýká, ani tyto dopady nelze jednoznačně připsat právě elektromagnetickému záření vysílaného mobily.

Skutečně fascinující je však odhalení, že samci vystavení záření žili déle a měli nižší procento s věkem souvisejících poruch fungování ledvin než ti hlodavci, kteří nebyli mobilním telefonům vystaveni.

Což je výsledek minimálně zarážející; samozřejmě z něj však nevyplývá, že by snad neionizující záření bylo zdraví prospěšné.

Jen není úplně jasné, jak přesně na člověka – či hlodavce – vlastně působí.

Neprůkazné výsledky studie dělí vědeckou obec

Kritici i podporovatelé současných limitů pro neionizující záření v telefonech jsou přesvědčeni, že výzkum nahrává právě jejich závěrům. Ti, kteří zastávají současné limity argumentují, že potkani byli vystaveni výrazně vyšším dávkám, než jaké jsou povolené, a zvýšené riziko rakoviny u potkanů nelze přičítat výhradně neionizujícímu záření. Oproti tomu ti, kteří jsou pro zpřísnění zákonů věří, že riziko rakoviny je u malých dávek elektromagnetického záření příliš vysoké na to, aby jej bylo možné bezpečně ignorovat.

Prozatím se zdá, že se odborníci shodnou na následujícím: mobilní telefony jsou pro člověka možným karcinogenem, ale jejich skutečný vliv na tvorbu zhoubných nádorů je nejasný.

Další závěry by měla ke konci letošního roku přinést i Evropa, která v obdobné studii sleduje vliv mobilních telefonů na tvorbu mozkových nádorů.

O výsledcích americké studie budou odborníci diskutovat na konci března a vyvodí z ní definitivní závěry – pokud to ovšem vůbec bude možné.