Jak se funkce umělé inteligence postupně rozšiřují, prolínají se i do dalších technologických sfér. V uplynulém týdnu zaznamenalo úspěch propojení AI a rozšířené reality, které je možné si vyzkoušet nejen v zahraničí, ale i v našich luzích a hájích. Tím však výčet nových úspěchů umělé inteligence zdaleka nekončí.
Světové centrální banky postupně implementují AI do svých systémů
Ačkoliv řada vlád stále ještě odmítá důvěřovat umělé inteligenci v rámci práce s tajnými či soukromými informacemi, světové banky již tuto obavu dávno prolomily. Na oficiálním finančním fóru omfif.org se nedávno objevil článek o tom, jak se centrální banky z celého světa snaží AI využít k rozvoji jednotlivých ekonomik. Tato implementace pak probíhá již několik desítek let, teprve s vývojem nových AI nástrojů však situace nabrala rychlejší spád. Umělá inteligence tak těmto institucím přináší zejména násobně vyšší efektivitu a přesnost. Přesto zde stále panuje určitá hrozba v rámci práce s citlivými daty, tuto pravomoc však zatím banky AI nesvěřily.
Umělá inteligence pomáhá centrálním bankám již od 80. let 20. století. Teprve nedávno však zaznamenala značný pokrok. Zdroj: Freepik
Umělá inteligence by mohla pomoci léčit mužskou neplodnost
Neplodnost je v moderní společnosti poměrně častou indispozicí, kterou trpí zhruba každý 14. muž. Bioinženýr Steven Vasilescu se rozhodl pokusit se tento problém řešit, přičemž do svého týmu přizval také AI. Nově vyvinutý systém SpermSearch by měl být schopen analyzovat vzorek ejakulátu, a stanovit z něj procentuální počet živých a schopných spermií. V případě, že je tento počet nižší než 10 %, lze chirurgicky oddělit část varlat, ze kterých se životaschopné buňky extrahují a následně využijí pro umělé oplodnění. Umělá inteligence tak šetří lékařům čas i práci. SpermSearch je aktuálně stále v testovací fázi, do běžného provozu by se však v případě úspěchu mohl dostat v horizontu dvou až pěti let.
Studenti přivedli díky AI k životu virtuální zahradu
O spojení umělé inteligence a umění již bylo řečeno více než dost. Přijít v této oblasti s originálním nápadem a jeho následnou realizací tak může být poměrně náročné. Přesto však se studentům z Kalifornské státní univerzity ve Fullertonu takový kousek podařil. V rámci svého projektu Arboretum tak vytvořili digitální zahradu, která kromě AI využívá také prvky rozšířené reality, a která tak prohlubuje vzdělávací potenciál skutečného arboreta na univerzitní půdě.
Implementace AI do rozšířené reality skýtá obrovský potenciál, jehož hranice nyní zkoumají inženýři z celého světa. Zdroj: Pixabay
Do této virtuální zahrady je možné vstoupit naskenováním QR kódů, které jsou rozmístěny po areálu. Následně je možné účastnit se vzdělávacích aktivit, plnit nejrůznější výzvy a sbírat odznaky, kterými se lze pochlubit na sociálních sítích. Projekt Arboretum je výsledkem spolupráce celé řady pracovišť a jeho cílem je zejména propagovat možnosti využití umělé inteligence v rámci vzdělání.
Americký startup dostal obří dotaci od Microsoftu na vývoj AI čipu
Současná situace na trhu čipů není příliš nakloněna profitu malých a středních podniků. Technologický gigant Nvidia v této oblasti v poslední době zaznamenává naprosto rekordní zisky, kterými drtí konkurenci na všech frontách. O to víc překvapila zpráva deníku Reuters, který informoval o dotaci o celkové výši 110 milionů dolarů, kterou získal americký startup d-Matrix. Mezi podporovateli společnosti nechybí také Microsoft, který sám chce na trh přinést vlastní AI čip. Není tedy vyloučeno, že si pro vývoj této technologie zvolil právě d-Matrix, který se zaměřuje právě na výrobu čipů pohánějících systémy generativní umělé inteligence. Startup se snaží řešit problémy zejména s optimalizací výkonu a spotřeby energie těchto součástek, a přestože se pak nepovažuje za přímého konkurenta společnosti Nvidia, je možné, že jeho AI čip již brzy značně zamíchá kartami na trhu.
Efektivní zvládnutí technologie AI čipů je klíčovým milníkem pro rozvoj umělé inteligence. Zdroj: Unsplash
Virtuální lesník s hlasem umělé inteligence bude provádět návštěvníky v Brdech, dokáže ale mnohem víc
Státní společnost Vojenské lesy a statky ČR (VLS) chystá přestavení novinky, která bude využívat některé z konceptů umělé inteligence. Technologie má název Lesník nové generace a zatím má fungovat zejména jako průvodce po lesích v pohoří Brdy. Vše bude fungovat velmi podobně jako americký projekt Arboretum (viz výše), s tím rozdílem, že VLS hodlají AI využít také pro sběr důležitých informací o stavu brdské přírody. Vedení společnosti si od Lesníka nové generace slibuje příchod moderních technologií do oblasti lokálního turismu. Pokud se tento AI průvodce osvědčí, mohl by se později rozšířit i do dalších turisticky navštěvovaných lokalit v ČR.
