Experimentální látka donanemab prokázala pozitivní vliv na progresi Alzheimerovy choroby a může znamenat novou naději pro pacienty trpící tímto onemocněním. Testy však současně poukázaly na některé nedostatky, které by mohly zkomplikovat vstup léku na trh.
Farmaceutická společnost Eli Lily v pondělí 17. července zveřejnila výsledky klinických studií provedených na látce donanemab, která by mohla být kandidátem na nový lék proti Alzheimerově chorobě. Donanemab je vůbec první látkou, které se povedlo prokazatelně ovlivnit vývoj tohoto neurodegenerativního onemocnění, jenž postihuje desítky milionů lidí po celém světě. Přesto však nemají lékaři tak úplně vyhráno.
Nejnovější klinická studie společnosti Eli Lily přislibuje nový potenciální lék na Alzheimerovu chorobu. Zdroj: Freepik
Vědci stále pátrají po počátcích Alzheimerovy choroby
Ačkoliv je Alzheimer poměrně četným onemocněním, nad jeho samotným průběhem visí řada otazníků. I dnes existuje několik odborných teorií zabývajících se příčinou jeho vzniku. Jednou z obecně nejuznávanějších pak představuje beta-amyloidová hypotéza, která přičítá propuknutí nemoci vzniku tzv. amyloidních plaků, které vytváří svá ložiska v mozku, čímž dochází k metabolickým poruchám centrální nervové soustavy. Právě na amyloidní proteiny by pak měl cílit i donanemab.
Klinických studií se účastnilo přes 1700 osob
K prokázání pozitivních účinků látek ovlivňujících centrální nervový systém člověka je zapotřebí dostatečně velký soubor analytických dat. Studie společnosti Eli Lily se tak účastnilo celkem 1736 dobrovolníků, kterým byl podáván donanemab či placebo. Po 18 měsících byl na pacientech s Alzheimerem ve skupině pozorován ústup příznaků demence, které Alzheimerovu chorobu často doprovází. V porovnání s placebem pak byl pozitivní vliv donanemabu pozorován v rozsahu skóre příznaků zhruba o 30 %.
Brain study background psd for mental health care medical technology
Zázračný lék? Ne tak docela
Jakkoliv pozitivní se může zpráva o úspěchu donanemabu jevit, nabádají někteří lékaři k opatrnosti. Svůj názor pak vyjádřili v názorovém článku publikovaném v časopise JAMA. Autoři článku poukazují zejména na nízký přínos léku, jelikož donanemab dosahuje významných účinků pouze v raných fázích progresu Alzheimerovy choroby. Podle studie navíc řada rodinných příslušníků účastníků klinických testů sama nepozorovala významný rozdíl v projevech nemoci. Za potenciální riziko pak vědci označují i poměrně vysoké množství vedlejších účinků, které zahrnují poměrně závažné fyziologické projevy jako otoky mozku či krvácení. U některých subjektů pak došlo i k úmrtí.
Léčba se může pacientům značně prodražit
I když by donanemab úspěšně prošel všemi fázemi klinického testování a následným administrativním schvalovacím procesem, bude samotná léčba poměrně komplexní. Za tímto účelem používají lékaři skenování mozku pomocí přístroje PET za současného podávání infuze s účinnou látkou. Problém ovšem je, že by pacienti měli procházet průběžným monitoringem, aby bylo možné vývoj Alzheimera sledovat. Každý PET sken je ale po finanční stránce poměrně náročný. Společnost Eli Lily tak již v rámci představení závěrů studie nastínila také plán, jak potřebný počet měření snížit. I tak však může být léčba donanemabem ekonomicky náročná a může se stát, že si ji někteří lidé zkrátka nebudou moci dovolit.
Může být donanemab skutečně revolucí v léčbě Alzheimera? Odborníci nejsou jednotní. Zdroj: Freepik
Otázka uvedení donanemabu na trh zůstává stále nezodpovězena. Regulační úřady po celém mají vlastní požadavky, které bude muset lék splnit, aby bylo možné jej schválit pro léčbu v dané zemi. S ohledem na relativně nízkou účinnost látky a vyšším nákladům na samotnou léčbu je pak osud donanemabu stále nejistý. Je však zřejmé, že jde o průlomový experimentální lék, který znamená přinejmenším příslib dalších potenciálních léčiv v rámci patofyziologie Alzheimerovy choroby.
