Jaké varianty TV obrazovek jsou nyní na trhu k dispozici, a jak od sebe rozlišit OLED, QLED či třeba QNED displeje?

Technologie jdou neustále kupředu, přičemž je toto tempo nejvíce znát na vývoji spotřební elektroniky. Je zvykem, že se na trhu každým rokem objeví nové motely notebooků, telefonů či televizorů. V rámci těchto zařízení pak hraje často klíčovou roli displej.

Ne nadarmo se říká, že displej jako vizitka reprezentuje navenek celé zařízení, jelikož v sobě odráží nejen kvality samotné obrazovky, ale také hardwaru ukrytého pod ní. V tomto ohledu je pak zřejmé, že se jednotliví výrobci snaží vzájemně předhánět implementováním nejrůznějších nových technologií, kterými chtějí získat před konkurencí navrch.

Tyto výdobytky jsou přitom často duševním vlastnictvím jednotlivých firem, a trh elektroniky je tak v posledních letech zahlcen celou řadou nových termínů a označení, ve kterých je mnohdy umění se vůbec zorientovat. V této směsici se pak ztrácí také charakteristika typů jednotlivých displejů. Původní princip LED panelů za poslední léta zaznamenal prakticky exponenciální růst, a obrazovky dnes již disponují označeními jako OLED, QNED nebo QLED. Co však tyto zkratky znamenají, a jak se zorientovat v plusech a mínusech jednotlivých TV panelů?

LCD a LED jako základ

Moderní displeje mají svůj původ v nástupu technologie Light Emitting Diode (LED). O co ale vlastně jde? Historie LED obrazovek se začala psát již zhruba v polovině 20. století, kdy se začalo s principem tenkých panelů umožňujících vykreslení požadovaného obrazu – zpravidla číselného či textového údaje – pomocí sady světelných diod.

V LED televizorech jsou však využity pro podsvícení obrazu, ne pro samotné zobrazení. O barvy a zobrazení obrazu se starají tekuté krystaly. Jde tedy o stejnou technologii, jako v případě LCD panelů, ale pro podsvícení jsou využity právě LED diody. Díky tomu je obraz jasnější, barvy živější a televizory bývají zpravidla úspornější než LCD.

Brzy se ukázalo, že displeje založené na LED technologii mají lepší vlastnosti při pozorování z větší vzdálenosti či z různých úhlů než tradiční LCD, a postupně se tak diodové obrazovky začaly zdokonalovat. Samotné diody se stávaly menšími a kvalitnějšími.

Technologie displejů se za posledních několik let posunula neskutečným způsobem kupředu. Zdroj: Unsplash

Nástup OLED aneb organické diody v akci

Přestože LED televizory způsobili jakousi malou revoluci a porazily žravé plazmové TV, poměrně brzy se začaly objevovat také nedostatky, které souvisely nejen s narůstající náročností zákazníků, ale také se snahou tuto technologii dále rozvíjet. I díky tomu tak spatřil světlo světla první Organic Light Emitting Diode (OLED) displej. Zásadní rozdíl mezi LED a OLED obrazovkami spočívá v principu fungování a jejich schopnosti utvářet barevné spektrum.

Běžné LED TV jsou vlastně IPS LCD panely s LED podsvícením. Tento systém je schopen vykreslit solidní paletu barevné škály, potíž mu ovšem činí barva černá. Ta na běžném LED panelu vzniká kompletním překrytím bílého světla krystalovou vrstvou, což je poměrně náročný proces, který trpí právě na zachycení tmavých odstínů, jenž ve výsledku vypadají stále pouze jako varianty šedé.

Jak funguje OLED?

Technologie OLED využívá organický materiál, který při průchodu elektrického proudu vyzařuje světlo. Jednoduše řečeno, OLED displeje jsou tvořeny množstvím mikroskopických barevných bodů, které nepotřebují žádné podsvícení, protože jsou zároveň zdrojem světla. Tím je obrazovce umožněno vykreslit perfektní černou barvu, a celkově tak zlepšit kontrast displeje.

Výhodou OLED obrazovek může také být úspornější provoz. Díky tomu, že se černá barva generuje úplným zhasnutím odpovídajících bodů, nesvítí displej neustále a spotřeba energie je v porovnání s LED obrazovkou o něco nižší.

AMOLED aneb odbočka do světa smartphonů

Odnoží OLED displejů jsou AMOLED obrazovky. Písmena AM na začátku jsou zkratkou pro Active Matrix, a skrývají v sobě označení další vrstvy displeje, kterou tyto obrazovky mají. Aktivní matrice slouží k vykreslování obrazů náročných na rozlišení či výkon – například při vyšších obnovovacích frekvencích – přičemž tyto vlastnosti se využívají zejména v mobilních telefonech, kde jsou AMOLED displeje často využívány. S dokonalejší technologií jde však ruku v ruce také cena, a proto je zatím ekonomicky výhodné používat AMOLED displeje pouze právě v menších, zpravidla kapesních zařízeních, než na velkých obrazovkách televizorů.

OLED displeje jsou tvořeny sadou diod, které jsou samostatnými světelnými zdroji. Zdroj: Se souhlasem Wikimedia Commons

QLED displeje – jedno písmenko dělá obrovský rozdíl

Ačkoliv může zkratka pro Quantum Dot Light Emitting Diode (QLED) obrazovky evokovat značnou podobnost s předchozí OLED technologií, nenechte se zmýlit. Zatímco OLED vytváří světlo a barvy v jednotlivých organických diodách, QLED funguje jinak.

QLED staví na principu LED podsvícených LCD panelů a doplňuje je o technologii tzv. kvantových teček (quantum dots). QLED tedy neoznačuje typ podsvícení – jedná se spíše technologii zesílení barev a kontrastu LED televizorů. Právě regulace toku světla kvantovými tečkami vytváří výsledný barevný obraz a zlepšuje dojem z jeho sledování.

Televize disponující technologií QLED patří v rámci našeho trhu zpravidla výhradně pod hlavičku společnosti Samsung.

QNED jako inovace?

Podobným směrem jako Samsung se nedávno rozhodla jít také firma LG, která oznámila výrobu Quantum Nano-Emitting Diode (QNED) obrazovek. Opět se jedná o označení využívané výhradně u této společnosti, nicméně v budoucnu je možné, že se rozšíří i mezi další výrobce. O co se tedy jedná?

QNED displeje jsou svou technologií nejvíce podobné QLED displejům. Nanotechnologie se v QNED obrazovkách objevují v podobě tzv. Nano Cell vrstvy. Jednotlivé kvantové body jsou tedy menší, díky čemuž je výsledný obraz jemnější a detailnější. S tím souvisí také možnost využití větších úhlopříček bez nutnosti bát se snížení kvality vykreslování.

Na rozdíl od OLED televizorů se u QNED a QLED nemusíte bát obávaného vypalování obrazu.

Srovnání plusů a mínusů jednotlivých typů displejů není vždy jednoduché a ve finále záleží primárně na osobním pocitu diváka. Zdroj: Freepik

Který displej je nejlepší?

Otázka, která jistě trápí většinu běžných uživatelů, kteří se na trhu zejména chytrých televizí označených výše zmíněnými – a mnohdy i dalšími – zkratkami snaží zorientovat. Souboj o to, která technologie je ta aktuálně nejlepší, by se dal přirovnat k věcným sporům v tom, zda je lepší hraní videoher na počítači nebo na konzolích. Každý displej má své pro a proti, a vykreslování barev je v dnešní době často tak kvalitní, že na první pohled lze rozdíly hledat jen těžce.

1. Na vrcholu potravního řetězce obrazovek se aktuálně nachází technologie OLED, QLED a QNED.
2. Obyčejné LED ve většině případů nenadchnou. Jedinou výhodu mají v nízké ceně.
3. QLED a QNED dokáží často zobrazit až o 50 % více barev, než klasické LED TV.
4. OLED má nejlepší kontrast a živé barvy, ale zároveň zde hrozí vypalování obrazu.

OLED je na první pohled vítězem, ale vzhledem k vysokým cenám a riziku vypalování není situace tak jednoznačná. QLED a QNED jsou sice technologie nepatrně odlišné, z hlediska koncového obrazu jde však o pocitově srovnatelné TV, kdy má při finálním verdiktu poslední slovo subjektivní pocit diváka.

Nejlepší variantou je porovnat si obrazovky na vlastní oči a posoudit, která bude nejvíce vyhovovat právě vám. Pokud máte možnost, vyrazte do showroomu některého velkého elektra a vyzkoušejte rozdíly na vlastní oči.

Zdroje: 1, 2