Vědci pátrající po známkách života mimo naši planetu se mohou těšit z nového objevu, který naznačuje, že podmínky vhodné pro existenci mimozemských organismů v minulosti nabízel minimálně jeden z našich blízkých sousedů, a sice planeta Mars.
Mars je prakticky již od dob svého objevení horkým kandidátem na existenci mimozemského života. Vědci se usilovně snaží hledat důkazy o přítomnosti živých organismů na jeho povrchu či pod ním, mnohdy možná s ještě větší vervou a odhodláním než v případě vzdálenějších vesmírných těles. Podobný výzkum nedávno provedla dvojice geologů z Pensylvánské univerzity v USA. Podle jejich nejnovější studie mohl být povrch rudé planety zbrázděn mnoha řekami, které nabízely téměř ideální podmínky pro vznik marťanského života.
Podle vědců byl Mars v minulosti protkán sítí mohutných řek. Zdroj: Se souhlasem NASA
Podle autorů studie, docenta Benjamina T. Cardenase a jeho studentky Kaitlyn Stacey, totiž odpovědi skrývají četné krátery na povrchu Marsu, které byly v souvislosti s pátráním po mimozemském životě dříve přehlíženy, a které s velkou pravděpodobností kdysi mohly být říčními koryty. Rudá planeta tak mohla být v minulosti zbarvená mnohem víc do modra. Tento objev tudíž zpochybňuje dlouhodobé vnímání Marsu jako převážně suché a pusté krajiny, a naopak oživuje snahy vědecké komunity odhalit záhadnou minulost této planety.
Pomáhá také vozítko Curiosity
Ke svým závěrům Cardenas a Stacy dospěli s využitím matematických modelů simulujících průběh eroze na Marsu v průběhu uplynulých tisíciletí. Zdrojem informací jim byly také snímky pořízené vozítkem NASA Curiosity, které povrch rudé planety mapuje již od roku 2012. Pro zdokonalení modelu pak vědci využili také 3D snímky horninových vrstev usazovaných po miliony let pod mořským dnem Mexického zálivu. Z výsledných analýz pak vyplynulo, že některé kráterovité útvary, které odborníci označují jako lavice (z anglického benches) a nosy (noses), jsou podle všeho pozůstatky koryt marťanských řek. Podle docenta Cardenase je výsledek výzkumu předzvěstí komplexních změn pohledu na rudou planetu a její historický vývoj. Mars tak byl podle všeho v minulosti mnohem živější, než vědci původně předpokládali.
Nová studie představuje významný posun v našem chápání toho, zda mohl na Marsu někdy existovat život. Zdroj: Pixabay
Nová naděje pro pátrání po stopách marťanského života
Výše uvedená vědecká práce nabízí mnohem víc než „pouhou“ rekonstrukci dávného marťanského prostředí. Dává také novou naději na odhalení známek minulého života existujícího na rudé planetě. Pokud by totiž povrch Marsu byl skutečně protkán systémem řek, existovaly by zde mnohem optimálnější podmínky pro život. Studie se tak s velkou pravděpodobností stane podkladem pro další bádání, kterému se kromě akademických pracovníků bude věnovat i agentura NASA, jež probíhající výzkum na Pensylvánské univerzitě finančně podpořila z vlastních zdrojů.
