Šest evropských zemích bylo proti zavedení směrnice, další 3 se zdržely: dohromady však představují méně než 29 % populace EU, a to nestačí.
O článcích 11 a 13 (v upravené verzi články 15 a 17) už dnes slyšel snad každý: masivní kampaň proti zavedení Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu vedl Google, YouTube, a třeba také Wikipedie.
Nyní se důrazně ohrazuje Polsko, které vzalo celou věc až k evropské justici: Směrnici napadá s tím, že přinese nechtěnou cenzuru.
Polský ministr zahraničí Konsrad Szymanski k tomu řekl: „systém může vést k přijetí regulací, které se podobají předběžné cenzuře. Tu zakazuje jak polská ústava, tak smlouvy EU“. Právě polští europoslanci byli jedni z těch, kteří se nejvíce ohrazovali proti směrnici: 2 se zdrželi a celých 33 hlasovali proti – pro pouze 8.
Směrnici schválila Evropská rada v dubnu, do praxe by měla vejít již brzy, 7. června 2019. Do té doby ji členské státy EU musí implementovat, včetně těch, kteří ji odmítli – přes 71 % populace EU bylo pro přijetí směrnice (prostřednictvím jejich reprezentativních zástupců v EU), a tudíž ta vejde v platnost plošně.
Kontroverzní články, mezi které patří třeba možnost nakladatelů účtovat platformám typu Googlu peníze za to, že ve vyhledávacích odkazech budou moci odkazovat na články ve zpravodajských serverech v plné verzi – jinak by mohly vyhledávače pouze „vyplivnout“ samotný odkaz. Druhý článek, 13, mluví zase o tom, že by platformy byly právně odpovědné za obsah, který na ně nahrávají uživatelé porušující duševní vlastnictví, a musely by zabránit samotné možnosti takový obsah nahrát.
